[286] Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr

02.02.2018 09:38
Poslední próza držitele Nobelovy ceny za literaturu není fantasy ani pohádka, i když tu vystupují, obři, skřeti a drak. Nejde ani o historický román, i když krajem putuje Artušův rytíř. Staří manželé Axl a Beatrice putují krajem mlhy s cílem navštívit syna, kterého léta neviděli. Mlhou nazývají Axl a Beatrice všeprostupující a nakažlivé zapomnění, jež je ovšem ve své podstatě milosrdné a nechává lidi žít v iluzi, že ztracená minulost byla lepší, než ve skutečnosti byla. Cesta ač dobrodružná a plná nebezpečí (ale i naděje) je lepší než cíl a prozření. 
 
"No tak, princezno, není se čeho bát. Naše vzpomínky nezmizely nadobro, jen někam zapadly kvůli té zpropadené mlze. Znovu je najdeme, jednu po druhé, bude-li třeba. Nevydali jsme se právě proto na tuhle pouť?"
 
"Ten cizinec nadhodil, jestli snad mnoho z naší minulosti nezapomněl sám Bůh, události dávno minulé i události dnešní. A není-li věc přítomna v Boží mysli, jaká je naděje, že by utkvěla v mysli smrtelníka?"
Poslední próza držitele Nobelovy ceny za literaturu není fantasy ani pohádka, i když tu vystupují, obři, skřeti a drak. Nejde ani o historický román, i když krajem putuje Artušův rytíř. Staří manželé Axl a Beatrice putují krajem mlhy s cílem navštívit syna, kterého léta neviděli. Mlhou nazývají Axl a Beatrice všeprostupující a nakažlivé zapomnění, jež je ovšem ve své podstatě milosrdné a nechává lidi žít v iluzi, že ztracená minulost byla lepší, než ve skutečnosti byla. Cesta ač dobrodružná a plná nebezpečí (ale i naděje) je lepší než cíl a prozření. 
 
"No tak, princezno, není se čeho bát. Naše vzpomínky nezmizely nadobro, jen někam zapadly kvůli té zpropadené mlze. Znovu je najdeme, jednu po druhé, bude-li třeba. Nevydali jsme se právě proto na tuhle pouť?"
 
"Ten cizinec nadhodil, jestli snad mnoho z naší minulosti nezapomněl sám Bůh, události dávno minulé i události dnešní. A není-li věc přítomna v Boží mysli, jaká je naděje, že by utkvěla v mysli smrtelníka?"
 
Zpět