Barokní kino a poněkud erotická kašna

Omlouvám se za titulek z kategorie povrchních bulvárních poutačů, jejž si městečko Forcalquier ležící v centru Provence rozhodně nezaslouží. Ale četli byste krajničku, kdyby v názvu měla jen to těžko vyslovitelné jméno? Už v 10. století tu na kopci stála citadela a v 11. století se zde usídlila rodina hrabat z Provence a založila forcalquierské hrabství. Město prosperovalo tak, že si razilo své vlastní mince. Nebo prosperovalo díky tomu? Sláva městu stoupla do hlavy i zatoužilo stát se biskupským sídlem. Ovšem v nedalekém Sisteronu už jedno biskupství bylo. Tak obyvatelé Forcalquieru vymysleli originální řešení. Biskupský úřad roku 1065 rozdělili na dvě části a zdejší chrám získal titul "konkatedrály". Katedrála dodnes dominuje náměstí du Bourguet a ze své původní románské podoby si zachovala některé prvky, i když byla do značné míry přestavěna v 17. století, včetně doplnění zvonice.

Forcalquier bylo známo také jako "Město čtyř královen", protože hrabě Raimond Bérenger dokázal všechny čtyři dcery provdat za krále. Jednu z nich, Eleonoru, si vzal anglický král Jindřich III., jak připomíná deska na gotické fontáně na Place Bourguet.

Kdo chce získat nadhled a rozhled, vystoupá úzkými uličkami a dlážděnou cestou nad město k citadele a kapli Notre-Dame-de-Provence. Kaple stojící na místě citadely, která byla zničena v roce 1601, je neobvyklou osmibokou stavbou z 19. století se sochami na každém rohu osmiúhelníku. Pokud ke kapli zavítáte v neděli před polednem, uslyšíte zvonkohru jako jedinou v Provence hranou ručně. Nová zvonkohra byla instalována v roce 2018 a nahradila předchozí z roku 1939. Její manuální ovládání ale zůstalo zachováno. Ovšem dvacáté století by nebyla žádná historie, nejstarší zmínka o Zázraku zvonů pochází pochopitelně z doby mnohem starší, konkrétně z roku 1665.

A co to avizované kino a erotická kašna? Na Place Saint-Michele stojí fontána stejného jména a až Peter Mayle mě upozornil, "že obsahuje vlys, který velmi podezřele vypadá jako erotický námět. Žel není známo, zda je to historicky podloženo, či zda sochař prostě čmáral dlátem po kameni, zatímco čekal na inspiraci." Opravdu, při bližším zkoumání lze mezi zvířecími hlavami chrlícími vodu najít dvě postavy zaujímající polohu 69. Zatímco erotičnost kašny leckomu unikne, nikdo určitě nepřehlédne, že vchod Cinéma Le Bourguet je hodně netypický, přímo barokní. Jde totiž o barokní průčelí kaple kláštera Visitandinů ze 17. století, který dnes slouží coby radnice.