V dobách, kdy jsem o Provence mohl jen snít, se mě držela utkvělá představa, že zdejší sídla s příponou "-en-Provence" nebo "-de-Provence" jsou jaksi ryzejší a provensálštější než ta, která Provence v názvu nemají. Jde pochopitelně o nesmysl, ale člověk se ho zbaví, až když se přesvědčí na vlastní oči. Ale stejně, ono to tak pěkně zní, když někomu...

"Qu'a vist Paris, se noun a vist Cassis, pou dire: n'ai ren vist." Pravil okcitánsky provensálský rodák, básník Federique Mistral. Prý kdo viděl Paříž, a neviděl Cassis, může říct, že neviděl nic. Cassis ve francouzštině znamená černý rybíz a potkáte se s ním třeba v podobě známého likéru Cassis de Dijon. Ale městečko Cassis na Azurovém pobřeží...

Mezi Dijonem a Beaunem se táhne Zlatý svah - Cote d'Or, kde se rodí nejlepší víno z těch nejlepších. A samotné Beaune je celé "podvinováno", neboť podzemím se táhnou nekonečné sklepy plné sudů s vínem. Ve městě vína nesmí chybět Musée du Vin de Bourgogne, které sídlí v hrázděném panském sídle ze 14. století. Město prostě žije vínem, ovšem poslední...

Na západ od Marseille leží slané jezero Étang de Berre, mimochodem druhé největší na světě mezi slanými. Se Středozemním mořem ho propojuje kanál Caronte, okolo něhož vyrostlo město Martigues. Bedekry rády Martigues nazývají provensálskými Benátkami, což ostatně dělají ještě u nejmíň dvou dalších městeček v Provence. Inu, když to zvýší zájem...

Jak je příjemné trávit čas v moderní vilce se zahradou a bazénem, vybavenou veškerým moderním komfortem, daleko od všeho rušivého! Vždyť když je třeba, dojede se všude autem. Pěší turista nebo nechtěný návštěvník takových obytných zón se ale brzo nudí a unaví. Ploty zleva, ploty zprava, domky, pokud jsou vůbec vidět, jsou všechny více méně stejné,...

Poznávat Provence jest doporučováno na jaře, už pro nižší počty lidí se stejným úmyslem. Ale má-li člověk choť školou povinnou, nezbývá mu než sem vyrazit v plné sezóně. Jednu výhodu to ale přece jen má, neboť do tohoto období se soustředí nejvíc místních svátků, slavností a festivalů.

PACA je zkratka pro jihofrancouzský region Provence-Alpes-Côte d'Azur, a když tu jste, musíte zkracovat kde co, chcete-li vidět všechna zdejší lákadla. Ale někdy je možná lepší vynechat Saint Tropez a podobné hity a strávit poklidný půlden v Barjols ležícím asi sedmdesát kilometrů na severovýchod od Marseille.

Prohledal jsem několik bedekrů, ale o Lurs ani zmínka. Však Haute-Provence oplývá většími lákadly, jakými jsou hned nedaleko levandule ve Valensole, voňavkářské sídlo v Manosque nebo ohnivé likéry ve Forcalquieru. Přitom Lurs představuje krásný příklad historického rozkvětu obce, úpadku až na dno vybydlených domů a opětovného vzkříšení díky úsilí...

Německý Pasov na soutoku tří řek leží kousek od Šumavy na rakouské hranici a pro turistické kanceláře je to typický půldenní cíl. Pro nás pochopitelně až od doby, kdy Šengen nahradil železnou oponu. Autokary sem navezou skupiny vysmátých německých a rakouských důchodců, kteří projdou pár ulic a náměstí tvořící Altstadt a cestou zpět je ještě vyloží...

Jen dva kilometry nad Mentonem a v dohledu Monte Carlo se na třísetmetrovém kopci, vlastně na "hnědé skále" tyčí Roquebrune. Hrad tu postavila hrabata z Ventimiglie už v roce 970 a zdejší donjon je patrně nejstarším ve Francii. Ve 14. stol. hrad spolu s celou vesnicí koupili Grimaldiové, takže se Roquebrune stal až do roku 1848 součástí Monaka.