Kousek od Nice vybíhá do moře Saint Jean Cap Ferrat, kde se luxus střídá s přepychem, ať už vezmete vilku po vilce nebo jachtičku po jachtičce. Toto útočiště nejbohatších se stalo jedním z nejdražších míst na světě. Chcete-li zde koupit malou vilku bez výhledu na moře, připravte si nejméně čtyři miliony eur. Za výhled na moře si připlatíte...

Jak Azurové pobřeží působí přeplněně a zastavěně, že jedno město plynule přechází v jiné, překvapí kraj nad ním svou prázdnotou. Klidně můžete jet půl hodiny dubovými lesy nad hlubokými údolími a minete pár starých, většinou opuštěných a často polorozbořených usedlostí, než dojedete k nějaké živé vesnici. Cestou z Fayence do Bargemonu...

Přiznávám, že s mou chotí ujíždíme na drogách. Naštěstí jen jednou ročně. To opravdu ujedeme od všeho a dopřejeme si drogu zvanou Provence. A pohybujeme-li se v rámci několikatýdenního intenzivního fetování v okolí Cannes, nemůžeme se nestavit ve Fayence. Ne že by tu čekalo něco obzvlášť výjimečného, co by sem přitahovalo hordy turistů. A to je...

Vesničku Mons spočívající v kopcích nad Cannes provází označení "villages perchés", které jaksi předem zaručuje, že tu mimo jiné bude krásný výhled do kraje. Protože ve směru k pobřeží nic nezaclání, lze odsud pohodlně pozorovat Golfe de la Napoule, a některé dny, když vzduch vyčistí Mistral, snadno spatříte pohoří Korsiky.

Ano, ten název jsem ukradl a Peter Mayle, autor stejnojmenné knihy, se už nemůže bránit. Ne že by to potřeboval. Majestátný lev se také nezabývá tím, že mu mravenec vleze do cesty. Ale jak jsem tak po návratu z poslední cesty přemítal, kolik míst v tom krásném kraji jsme se ženou navštívili a zda jsem vůbec schopen si je všechny...

Omlouvám se za titulek z kategorie povrchních bulvárních poutačů, jejž si městečko Forcalquier ležící v centru Provence rozhodně nezaslouží. Ale četli byste krajničku, kdyby v názvu měla jen to těžko vyslovitelné jméno? Už v 10. století tu na kopci stála citadela a v 11. století se zde usídlila rodina hrabat z Provence a založila forcalquierské...

V Provence nebo na Azurovém pobřeží mě sice nikdy nenapadlo posadit se k šálku čaje, ale jste-li Její Veličenstvo, notabene britské, nemůžete si dovolit takové výstřelky, jako sklenku růžového vína, o pastisu ani nemluvě. Díky tomu má městečko Falicon jeden unikát podobě královského čajového náměstí (Place du thé de la Reine). Falicon leží na...

Vítězslav Nezval v předválečné době hodně cestoval a každá cesta ho něčím nakazila a inspirovala. Výlet do Francie a seznámení s André Bretonem například dozrálo v český surrealismus. Nezvalovo putování po Azurovém pobřeží dalo vzniknout sbírce Sbohem a šáteček, dílku na pomezí poetismu a surrealismu. Tenkrát procestoval Azurové pobřeží od ...

V dobách mého dospívání, kdy jsem začínal rozlišovat, že kromě piva a rumu existuje i ušlechtilá tekutá réva, nabízelo totalitní Československo jen bílé a červené víno v kvalitě i ceně lidové. Růžové víno se vyskytovalo jen ve francouzských románech. Ale i svět mimo socialistický tábor dlouhá desetiletí růžové víno přehlížel jako něco podřadného....

Válečný přístav ve Villefranche
kolorovaný jak pomoranč
Pestrobarevné lodě
tu tvoří jarmark v mořské vodě