V samotném středu Luberonu na kopečku obklopena levandulí si hoví Simiane-la-Rotonde. Obec je zařazena mezi takzvané "cité de caractere", ale které z míst tady v Provence charakter nemá? Člověk sem přijede a hned by tu chtěl zůstat. V Provence mě tato touha přepadá pořád, i když vím, že po nějaké době bych chtěl vyrazit někam jinam. Neklid turisty...

Kdo navštíví Sardinii, nemůže vynechat nuragy, stejně jako v Apulii nelze vynechat trulli. Ostatně principiálně jsou si podobné i když časově značně vzdálené. A když nuragy, tak nelze vynechat Barumini, což je mezi těmito prastarými stavbami takový Louvre. Tedy moje choť prohlásila, že je to jen hromada šutrů, ale statečně jimi klopýtala ve svých...

Třetí nejnavštěvovanější obcí v Provence je Roussillon. Stojí na okrově červených skalách a sama je taky barevná ve všech odstínech okru. Leží totiž mezi ložisky okrové hlinky a co jiného si přidat do omítky, když to máte u nosu. Obyvatelé v 18. století vymysleli způsob, jak upravit okr, aby byl odolný vodě a omítka nebledla.

V červenci 2019 žil přístavní Toulon nalezením ponorky Minerve, která záhadně zmizela před padesáti lety. Toulon má totiž velký přístav, kde odjakživa kotvily i válečné lodě a zjevně i ponorky. Každopádně La Minerve se ztratila při rutinním cvičení 27. ledna 1968 v blízkosti Toulonu a padesát let po ní nebylo ani stopy.

Začátkem března jsme se s manželkou vrátili ze Sardinie, takže jsme rovnou nastoupili do povinné korontény. Na ni navázala současná nouze, v níž jsme uvízli všichni. Nejsa Daliborem, nenaučil jsem se housti ani nic jiného bohulibého. Snad jen ten čokoládový fondán, do kterého jsem se dříve nechtěl pustit, a nyní jsem zjistil, jak jednoduše se...

V jižní Sardinii, kousek nad Cagliari, leží nenápadné až tuctové městečko San Sperate. Tedy nenápadné bylo do doby, než se tu v revolučním roce 1968 zjevil Pinuccio Sciola. Inspirován mexickým muralismem Sciola dokázal přesvědčit obyvatele a lokální úředníky, že umělecky pomalované zdi místo osvěží a přitáhnou návštěvníky.

Čínská chřipka prý nezná hranic, ale je vybíravá. Popravdě, její korunovaný virus napadá všechno šmahem. Tím, kdo si vybírá, je Zubatá, která mu kráčí těsně v patách. Někoho mine bez povšimnutí, jinému před nosem lehce blýskne svou kosou, na někoho ovšem dopadne s plnou silou. Nejvíc ohroženým druhem jsou staroušci a stařenky, zejména pak v Itálii,...

Nejstylovější způsob, jak navštívit městečko Bosa na Sardinii, je přijet sem motorovým vláčkem z Macomeru, ale společnost Ferrovie della Sardegna úzkokolejku provozuje jen v sezóně, takže v březnu se vyplatí spoléhat spíš na auto. Město leží při ústí řeky Temo, která jako jediná na ostrově je splavná, tedy aspoň na svých posledních deseti...

Mám rád, když v nějakém nově navštíveném místě obejdu všechny zdejší klíčové památky, jež je jaksi povinno vidět, a mohu pak nazdařbůh bloumat ulicemi. Jen tak, bez cíle, využívaje jen jakousi intuici, která ukazuje směr, kde by mohlo "něco" být. To "něco" často bývá jen ošoupaný plácek se stromem a lavičkou v jeho stínu, úzké schodiště mezi...

V televizi nedávno běžel seriál o nejúžasnějších mostech světa, které mají svá technická, architektonická či jiná "nej" (jako třeba ten v Millau), mně se ale v té souvislosti vždy vybavil jeden malý, trochu zapomenutý most ležící na cestě z Bonnieux do Roussillonu, kousek od hlavní silnice D900. Most vede přes řeku Cavalon, v létě téměř vyschlou, a...