Byl Ravel v Ravellu?

Někde prostě Stvořitel ztratil smysl pro spravedlnost, když rozdával krásu. A tak pobřeží Tyrhénského moře zvané dnes Amalfi dostalo ideální klima i přírodní scenérie, které se najdou málokde. Je fakt, že lidé zde žijící k tomu přidali také něco svého a zároveň jen minimum toho pokazili. 365 dnů v roce na tu nádheru lze shlížet z 365 metrů vysokého kopce, na němž se už v 5. století usadilo Ravello. Pokud to s tím viděním Neapole a následnou smrtí bylo myšleno tak, že nic krásnějšího už spatřiti nelze, tak já bych v tom případě byl spíš pro Ravello ležící padesát kilometrů na jih od zmíněné kampánské metropole.

Na Piazza Centrale musí být několik kaváren a pochopitelně Dóm, jehož interiér se příjemně liší od jinak v této části Itálie všudypřítomného baroka. Nelze si nevšimnout kamenné kazatelny z roku 1272. Z náměstí vede brána do Villy Rufolo pocházející z doby okolo roku 1270.

Od června do srpna se ve vile Rufollo a jejích zahradách koná každoročně hudební festival. Doprovází ho pravidelně i různé výstavy, letos interiéry zaplnily velkoplošné fotografie hudebních osobností. Koncertní hvězdou roku 2015 byl třeba můj oblíbený Philip Glass.

Koncerty začínají až před desátou večer, což je v tomto kraji vlastně teprve podvečer. Kromě snesitelnějšího ovzduší to má totiž ještě jeden důvod. Tou dobou teprve utichnou cikády, které by dokázaly přehlušit i menší komorní orchestr. I když, v souladu s právě rozečteným Ajvazem, by třeba Glassova minimalistická hudba v kombinaci s cikádami mohla znít "jazykem zrodu hudby".

Zatímco z Villy Rufolo na vás dýchá historie, Villa Cimbrone a její zahrady vás zaskočí svou rozlohou, romantikou a až neuvěřitelnou propojeností rostlin, stromů staveb a světla. Co na tom, že vše bylo postaveno v historizujícím duchu Angličany na konci 19. a začátku 20. století, což je v Itálii včera.

Těch šest hektarů zahrad můžete procházet hodiny a hodiny a pořád nalézat nové konstelace pohledů, vůní a zvuků. Mysleli tu na každý detail, třeba odpadkové koše jsou z proutí, žádný plast. A ještěrky, zvyklé na návštěvníky, vám rády zapózují.

Jdete-li po celebritách, tak seznam těch z Ravella by byl pěkně dlouhý. Ve vile Rufolo pobýval např. Giovanni Boccaccio nebo Richard Wagner, jenž zdejší pohled na moře prohlásil za nejkrásnější na světě.

V roce 1927 ve Ville Cimbrone David Herbert Lawrence sepsal román Milenec lady Chatterleyové. Přes 30 let žil v Ravellu americký spisovatel Gore Vidal. Líbilo se tu Virginii Woolfové i J. M. Keynesovi. Dovolenou zde trávila také Greta Garbo (milenec included) nebo Jacqueline Kennedyová. A výčet umělců, kteří vystoupili na hudebním festivalu, by byl ještě delší.

Nevím, zda Maurice Ravel byl v Ravellu osobně. Ale rozhodně tu jeho hudba zazněla stejně jako mnoha dalších hudebních skladatelů. Pro hudbu jsou taková místa jako stvořená.