I zákazníci jsou jen lidé. Na tomto překvapivém poznatku je založen celý event marketing, který počítá s tím, že klienti si nejlépe zapamatují značku, když si v souvislosti s ní pěkně nacpou panděro. Definice eventů hovoří o prožitcích vnímaných více smysly najednou, což dobré jídlo splňuje dokonale. Snad jen sluch je tu trochu opomíjen. Nicméně eventové agentury vám nabídnou širkou škálu způsobů, jak zákazníky ohromit jinak než žranicí, a jak za to utratit spoustu peněz. Tak či tak to základní zůstává vždy. Ať už se svěříte do rukou eventových odborníků nebo si poradíte sami (vždyť holky z ejčáru tak krásně zorganizovaly vánoční večírek!), nabízí se tyto možnosti:
Sportovní turnaj (pohyb & žranice)
Při sportovním klání se prý utužují vztahy nejlépe. Vyhrát by pochopitelně měl klient, což asi nedá práci zařídit. Mnohem větší námahou je přemýšlení, jakým sportovním odvětvím se zákazníkům zavděčit. Chcete-li například pořádat poměrně nákladný golfový turnaj, měli byste si předem zjistit, jestli vůbec máte zákazníky, kteří tuší, co je to green nebo par. Pokud je většina z nich přesvědčena, že "tři rány pod par" znamená být ve tři ráno pod parou, uděláte jim nejspíš větší radost, když je pozvete rovnou do vinného sklípku.
Rádoby odborná konference (přednáška & žranice)
Event manažeři mě budou kamenovat, když tuto událost přirovnám k prodejní akci takzvaných šmejdů. Zajisté, jde o úplně jiný level. Ale možná by se nějaké společné prvky našly. Naženete potenciální klienty do sálu, dáte jim najíst a vykládáte, jací jste borci, a co všechno umíte. Stylovější samozřejmě je, když to o vás tvrdí naprosto nezaujatí špičkoví odborníci. Ti se dají najmout. Na rozdíl od šmejdů už klientům nelámete kosti, abyste je donutili podepsat objednávku. To necháte až na sejlsmanažerech, jimž po skončení akce předáte seznam účastníků.
Kulturně společenská akce (umění & žranice)
Koncert, divadelní představení, estrádní vystoupení. Na to zákazníci slyší, zvlášť když je u toho občerstvení. Event manažer ovšem musí vyřešit kardinální otázku, jestli bude žranice před nebo po. V prvním případě budete těžko rvát lidi od stále ještě plných stolů a přeorientovávat je na kulturu ducha. V druhém budou oni řešit svůj vnitřní konflikt, jak dlouho ještě tleskat a kdy už vyrazit ke stolům. A vytváření vzpomínek na nepříjemná rozhodování je u korporátních eventů zapovězeno. Některé společnosti raději dilema obejdou tím, že volí tafelmusik. Čili umění i žranice pěkně dohromady. Bohužel tafeltheater se realizuje už hůře.
Nekulturně společenská akce (prostě rovnou žranice)
Svatomartinská husa a víno (nebo dražší varianta v podobě beaujolais noveau & foie gras), zabijačka, vinobraní, atd. jsou prostě osvědčené akce, které není třeba maskovat dalšími vznešenými aktivitami. Když se vám podaří umístit na rozdávané lahve firemní vinětu a na jitrnice firemní logo, můžete doufat, že si na něco z toho účastníci vzpomenou i druhý den u sklenice šumivého vitamínu nebo aspirinu.
Ale ani korporátní eventy pro klienty nezůstaly imunní vůči digitalizaci světa. Virtualita vtrhla i sem v podobě nového trendu tzv. hybridních eventů. Je-li něco hybridně virtuální, případně virtuálně hybridní, osobně bych měl obavy, že bude vynechána ta nejpříjemnější složka zážitku a zůstane jen plytké tlachání, kterého se budete moci zúčastnit vzdáleně přes mobil a sociální sítě. Prostě budete jen koukat, jak se ostatní pozvaní nacpávají u švédských stolů, a na vás zbyde jen zhlédnutí prezentace nebo účast v diskusním klubu.