Jak sehnat sejlsmanažera a co potom

Máte-li na vizitce zkratku HR, váš život plyne v samém "ha-ha" a "hi-hi", což jsou synonyma pro organizování firemních večírků a týmbildinků. Ale i ve vašem ejčárovém oddělení dřív nebo později dojde na lámání chleba. Budete muset sehnat lidi do obchodního oddělení, protože fluktuace ho vysála skoro na nulu. Očekává se, že přivedete lidi, kteří tam nejen nastoupí, ale taky něco prodají. A to je čelindž, fuška, že se sakra zapotíte.

Co je obchodník, přesněji sejlsmanažer vlastně zač a jak tohoto vzácného dravce ulovit? Pochopitelně se nebavíme o prodavačích ani prodejcích. Obchodní manažer čili sejlsmanažer sice dělá totéž, ale na úplně jiném levlu. Ten začíná u služebního auta, značkového mobilu a obleku s kravatou. Když mu to nenabídnete hned u přijímacího pohovoru, ani se nebude bavit o případných dalších benefitech určených pro normální zaměstnance, kterých se ovšem nezříká. Oželel by snad jen tu kravatu. Dravec tedy neodlétl, zatím sedí v zasedačce, čechrá si peří a prohlíží si drápy. Pak mu musíte opatrně naznačit, že kromě čerpání benefitů se od něj očekává i určitá činnost. Hlavně ho nesmíte vyplašit tím, že bude muset prodávat. Mnohem vhodnější je operovat s poradenstvím. Vlastně zákazník je takový popletený ťuňťa, který neví, co potřebuje. A v tom přichází on, obchodní poradce, aby mu rozsvítil v kebuli. Prostě brnkačka. To v pohodě zvládne. Sejlsmanažer samozřejmě nic neřídí, maximálně sebe a někdy to služební vozidlo. Musí se mu ale tak říkat, aby se necítil nedoceněný. Ostatně firmy, kde kromě uklízečky je každý manažerem něčeho, docela dobře fungují.

Když je ruka v rukávu značkového obleku, nastává pro ejčáristu ta horší část procesu. Ta spočívá v nepřetržitém modlení se (jedno k jakému bohu), aby nový obchodník opravdu něco prodal, aby se nepotvrdilo, že jde jen o namyšlené pako, jak se ostatně přes veškerou empatii na obou stranách jevilo už od počátku.

První měsíc musí samozřejmě chudáček sejlsmanažer dostat čas na poznávání sekretářek, kolegů a taky holek v recepci, pak produktů a prodejních kanálů. Jeho sejlsplán je tudíž skromňoučký, že ho obvykle hravě splní jedním prodejem firemního produktu vlastní babičce, která vnoučkovi nic neodmítne. Jak v dalších měsících plán roste, bývá už hůř. Příbuzenstvo nebo kamarádstvo ve firmách vyčerpáno, ale obědy s kámoškama hrazené z reprefondu a zběsilé jízdy firemní oktávkou zabírají spoustu času; však se dá ještě pár měsíců lavírovat a argumentovat.

Čím argumentuje sejlsmanažer, když se plnění jeho plánu ocitne v červených číslech*? Zde jsou ty nejtypičtější důvody, proč prodej vázne: Je zlá doba, produkty špatné, nemožná prodejní kampaň. Hlavně, kdyby aspoň produkt měl tohle nebo tamto, to by se to prodávalo. Tak vývojové oddělení tohle i tamto vyvine, výroba namontuje, dokonce to i pozlatí. Proč se to zase neprodává? No, než jste to vyvinuli, zájem klientů se přesunul jinam, je krize, lidi nic nekupují, konkurence je lepší. A hlavně, jakýho pitomce napadlo to pozlatit?

Zda vaše modlitby byly vyslyšeny, se pozná až po řadě měsíců. Pokud jste přes všechna výše uvedená úskalí jako ejčáristé uspěli, můžete si CHROchtat. Neboť možná máte šanci na postup, třeba na pozici CHRO**, a shánění obchodníků přehodíte na někoho služebně mladšího.

* Nula je červená
** Chief Human Resources Officer