Kufr na kolečkách a permanentní ponožky

19.05.2015

Na nádražích a letištích celého světa už neuvidíte člověka, který by vláčel kufr v ruce. Že zavazadlo má kolečka, nám přijde naprosto normální. A přitom lidstvu trvalo přes šest tisíc let, než mu došlo, že kolo se dá přidělat rovnou na zavazadlo, místo aby se zavazadla tahala v rukách nebo kladla na vozidla všemožných typů. Není směšné, že Homo Sapiens Sapiens musel nejprve přistát na Měsíci nebo vyvinout nadzvukové dopravní letadlo předtím, než si uvědomil, že ten kufr by šlo do Concordu došoupat i nějak elegantněji a pohodlněji? Tisíce vědců jezdilo po planetě z konference na konferenci, kde diskutovalo o hlubinách vesmíru, a žádného z potenciálních adeptů na Nobelovku nenapadlo se zamyslet nad tím, proč ho bolí ruce a záda, když konečně s kufrem dorazil do hotelu.

Celkem logicky teď vypadá fakt, že kufr na kolečkách nevymyslel žádný tituly ověnčený akademik, ale zaměstnanec firmy na výrobu kufrů Bernard D. Sadow, který se nudil ve frontě u pasové kontroly. Dalších sedmnáct let trvalo, než si pilot Robert Plath řekl, že by se kufr mohl lépe přepravovat na výšku jen na dvou kolečkách, takže od té doby se můžeme kochat pohledem na elegantní letušky, jak si své svetříky a šminky vesele táhnou za sebou, aniž se jim pod tíhou zavazadla podvrtávají nohy na brutálně vysokých kramflecích.

A tak je to se vším, jak blahé paměti jeden můj kolega uzavíral každou negativní zprávu. Umíme transplantovat komplet celého člověka do jiného, naklonovat libovolné zvíře, ale nevíme si rady s pitomou rýmou. Ve světle těchto poznatků jsou mi sympatičtí všichni, kdo vymýšlejí a vyrábějí věci nenápadné, ale navýsost praktické a užitečné. Třeba Papírna Moudrý v Židlochovicích. Moudrý a moudrý majitel. Pochopil, že se člověk sice může přepravovat ve stále rychlejších a sofistikovanějších autech prošpikovaných elektronikou od stěračů po výfuk, ale pořád budou miliardy lidí, kteří ocení spíš to, že na ně při práci nebo odpočinku nesedají mouchy. A tak vymyslel a vyrábí geniální mucholapky, na nichž - na rozdíl od konkurenčních produktů - lepidlo nezasychá.

S rostoucím věkem se některé činnosti běžné denní údržby těla stávají těžšími. Třeba oblékání ponožek. Když máme permanentní makeup, proč nemáme také permanentní ponožky? Že by se nějaká sofistikovaná hmota nastříkala na nohy. Ale při tomto tempu vývoje praktických drobností se jich sotva dožiji. Musí se přece nejdřív vyvinout termojaderná vozidla, urychlovače čehosi a zpomalovače něčeho jiného, jakož i doletět na Mars a vyvrtat do něj díru.