Labyrint IKEA a ráj srdce

08.09.2017

Když bájný Daidalos vybudoval na Krétě labyrint, netušil, že ještě po čtyřech tisících letech budou podle něj stavět desítky a stovky podobných objektů, do nichž se dobrovolně pohrnou milióny občanů, kteří touží dostat se k snadnému cíli co nejkomplikovanější cestou. Labyrint, na rozdíl od bludiště, nemá bludných odboček ani slepých uliček. Jeho četná vinutí jako by vyjadřovala povzbuzení: "Důvěřuj a nalezneš cestu". Pro největší tupce je tato ještě znázorněna šipkami na podlaze. Ano, řeč je o známé žlutomodré krychli bez oken označené čtyřmi písmeny IKEA (I Know Everything Already). Když si vytisknete nebo stáhnete do mobilu schéma tohoto chrámu nábytku, získáte aspoň nadhled nad labyrintem, když už vás tam rodina zavlekla.

Díky nákresu také zjistíte, že existují tajné zkratky umožňující vynechat dlouhé a útrpné trasy a dostat se na konec mnohem dříve. Je nanejvýš pravděpodobné, že zkratky navrhl muž. Ženy o nich ale dobře vědí a svorně tuto informaci tají před celou rodinou. Přetrpíte-li obývací pokoje, hlídejte si knihovny. Nečekejte sice ona bohulibá místa, kde můžete trávit hodiny ve společnosti skvělých literátů, ale hned za těmito regály a policemi objevíte první zkratku. Ta směřuje rovnou do šatních skříní a umožní zcela se vyhnout pracovnám, kuchyním, jídelnám i ložnicím. Stačí pak už jen přestát dětskou část a máte jedno patro z krku. Kardinálním problémem ovšem zůstává, jak přimět celou rodinu, aby tudy kráčela s vámi. Ať už uspějete v tomto nejvyšším stupni persuaze, nebo tudy prcháte sám, dávejte si sakra pozor na to, kterým směrem budete pak pokračovat. Vydáte-li se proti směru šipek, nejenže musíte absolvovat všechna oddělení, ale navíc vás na každém kroku budou ostatní poutníci probodávat pohledem, pokud vám rovnou nevrazí vozíkem do holeně. Mám podezření, že IKEA existovala již na konci 19. století a Alois Jirásek napsal svá díla Mezi proudy a Proti všem, když se vrátil z rodinného nákupu.

Není tak úplně pravda, že Labyrint staví bez oken. Obvykle se tu nalézají jedny až dvoje prosklené, nicméně zajištěné únikové dveře. Onehdy jsem se u nich snažil zjistit, jestli venku svět ještě trvá a jaké je právě roční období. Nepatřičně jsem se opřel o kliku a spustil tím alarm. Moje žena byla sice poměrně daleko, mezi námi stálo několik košů plných držáků Doftfunkia, podložek Stunsign a štětců na pečivo Gubbröra, ale přesto, dřív, než se otočila po zvuku, měla zcela jasno. Prostě nějak věděla, kdo poplach způsobil.

Pokud si nespletete šipky, první zkratka vás záhy dovede do samoobslužné občerstvovací stanice. Někdo se možná nechá uchlácholit dvaceti masovými kuličkami za cenu 99,- korun, mě ale děsí nápisy typu "Víte, proč musíte po sobě uklidit nádobí?" a vymezovací sloupky evokující dlouhé fronty. Největší záludnost stravovny spočívá ale ve faktu, že po ní vás čeká ještě jedno patro Labyrintu děsivější než první. Dantovo Peklo mělo jen devět kruhů, zde jich uchystali jedenáct. Kromě toho si málokdo při každé návštěvě koupí tři almary Brusali a tucet židlí Jokkmokk. Spodní patro ovšem zaplnil sortiment cenově i objemově dostupný komukoliv a kdykoliv. Co na tom, že šuple v kuchyni nejde pomalu otevřít, jak se v něm příčí různé plastové škrabky, naběračky a podběráky. Copak není ten nůž na sýr Hjälpreda roztomilý? Naštěstí spása v podobě první zkratky čeká hned za stolováním a vařením. Pokud se pohybujete v ložním textilu, je pozdě. Rychle se pod nějakou záminkou vraťte zpátky k vařečkám Grunka.

Ze všech tisíců výrobků IKEA mi při poslední návštěvě přirostl k srdci jeden jediný. Jednak mi byl zcela jasný jeho účel a pak přesně vyjadřoval můj aktuální stav. Vývrtka Groggy.

P.S.
Pokud jste zakoupili něco i v horním patře, utrpení nekončí, dokud dotyčný hlavolam nesestavíte.