Máme dost ministrů?

14.08.2015

Srovnáme-li počty ministerstev v různých zemích, zjistíme zajímavé skutečnosti. Tak třeba Japonsko se svými 127 milióny obyvatel jich má jenom jedenáct, takže jeden ministr připadá na 11545000 obyvatel. U nás v Česku má člověk mnohem větší šanci stát se ministrem, konkrétně 1 ku 714000. Lze samozřejmě namítnout, že vedle ministerstev existují další úřady a instituce, kde spousta úředníků vykonává činnost, kterou v jiné zemi má na starosti ministerstvo, takže srovnávání počtů je zavádějící. Ale to je přístup povrchní, ba zcestný. Copak někdo ví, jak se jmenuje předseda nějakého úřadu? Ale ministra či ministryni média milují a my je pravidelně vídáme, jak za bedlivého dohledu kamer vláčí balíky spisů na zasedání vlády a sem tam utrousí nějaké moudro do mikrofonu. Mimochodem, vždycky mě zajímalo, proč tam ty hory papíru tahají, když stejně nemají šanci ani čas se v tom hrabat, natož vyznat.

Počet ministrů by se dal celkem snadno optimalizovat, čili zvýšit tak, aby každý kamarád z předvolebního boje byl uspokojen. V otázce metodologie se můžeme inspirovat třeba nepohlavním rozmnožováním prvoků, které má tři specifické způsoby (dělení, rozpad a pučení). První dvě metody v případě státní administrativy ovšem poněkud splývají.

1) Množení dělením čili rozpadem

Nárůstu počtu ministrů lze snadno dosáhnout rozdělením agend. Třeba Ministerstvo dopravy se může pohodlně rozpadnout na Ministerstvo železnic, Ministerstvo silniční dopravy a dále pochopitelně letecké a lodní (event. i kosmické), přičemž se nevylučuje, že zůstane i Ministerstvo dopravy jako takové. Funguje to tak například v Indii, kde mají Ministry of Railways, Ministry of Road Transport & Highways a Ministry of Shipping. Indie si ale může dovolit navyšovat počty ministrů do aleluja, protože i tak tam jeden ministr připadá na 25 miliónů obyvatel.

2) Množení pučením

Tato metoda je založena na inspiraci v zahraničí, kde si pučíme nějaký dobrý nápad ze struktury státní administrativy. Například stát Trinidad a Tobago má mezi svými třiceti nejvyššími úřady i Ministry of Tobago Development. Podle tohoto vzoru by mohlo vzniknout Ministerstvo pro rozvoj Moravy, pochopitelně se sídlem v moravské metropoli. Ministr by jezdil na zasedání vlády po D1, čímž bychom zároveň dosáhli toho, aby byla konečně opravena. Mimochodem, pokud opravdu hodně toužíte zastávat ministerský post, jeďte na Trinidad, případně do Tobaga. Tam je ministerský poměr velmi příznivý, konkrétně 1 : 43300.

3) Množení stvořením

Kromě množení dělením a pučením lze vytvářet ministerstva zcela nová, aby zastřešila dosud nebývalé výdobytky společenského rozkvětu. To předpokládá, že pokrok v dané zemi je na takové výši, že ani v žádné jiné zemi danou agendu ještě nemají, jinak by šlo o metodu pučení. Napadlo mě třeba ministerstvo přes počasí, ale pak jsem zjistil, že "Klima-, Energi- og Bygningsministeriet" mají už v Dánsku. Tento úřad patrně v otázkách klimatu vydává výnosy o tom, kolik kde smí maximálně napršet. Nicméně jednu zcela unikátní agendu bychom v Česku našli a té by se mohlo věnovat Ministerstvo tunelů.

Úkol optimalizace počtu ministrů lze mít za završený v okamžiku, kdy zjistíme, že máme všech ministrů už dost.

P.S.
K otázce optimálního počtu členů kabinetu doporučuji studium díla C. Northcote Parkinsona, zejména jeho koeficient neúčinnosti.