Moje první kyselo

V rámci poznávání budoucích příbuzných a nových krajů se mi dostalo ingrediencí a receptu na krkonošské kyselo. Jsa vděčný za každý tvůrčí podnět, pustil jsem se hned do přípravy této ikonické polévky. Však kdo by neznal scénku z Krkonošských pohádek, kde si Trautenberk stěžuje, že "to kyselo je moc kyselý a ten bramborák je moc bramborový".

Kyselo je podstatné jméno odvozené sufixem čili příponou -o, pochopitelně od něčeho kyselého. To mi bylo jasné už od Trautenberka. Co jsem naopak nevěděl, kde se ona kyselost bere. Recept pravil, že kvásek se má namočit přes noc do vody. Kvásek byl, ale do noci daleko. Co když jsem nějak fatálně porušil magii nočního rozpouštění kvásku za svitu Luny, když jsem začal už dopoledne? Ale na druhou stranu, recept přikazoval, že se hmotou ve vodě má občas zamíchat. To si všichni krkonošští horalé nařizují budík a v noci ke kyselu vstávají?

Na celém pokrmu je nejzajímavější, jak potravinově soběstační naši předkové byli. Kvásek byl stále připravený na pečení chleba, houby si nasbírali a nasušili, brambory rostly na záhumenku a pak odpočívaly ve sklepě a vajíčka nesly slepice. Kauflandu netřeba, země hojnosti na dosah.

Originální text Boženy Němcové ohledně kysela uvádí: Mezi řečí sedla kněžna ke stolu, Hortensie rozesadila děti okolo sebe a babička musela také přisednout. - Komtesa chtěla nalít jí kávy aneb čokolády, ale babička se děkovala řkouc, že nepije kávu ani to druhé. "A co snídáš?" ptala se kněžna. - "Jsem od malička naučena snídat polívku, nejvíc kyselo, na to my v horách držíme. Kyselo a brambory k snídani, k obědu brambory a kyselo a k večeři jakbysmet; v neděli kousek ovesného chleba.

Lidově převyprávěná Babička stran tohoto pokrmu má tuto citaci: "Zatracené kyselo", prdla si babička. Inu, na Starém bělidle muselo být veselo.

Kupodivu, ta hmota připomínající kyt na okna se rozpustila, zahustila a okyselila vývar z hub a s bramborou a trochou másla vytvořila něco, na čem vyrůstaly generace. Přiznám bez mučení, že bych dal příště přednost jiným krajovým polévkám, třeba marseillské bouillabaisse, ale v krušných dobách, které možná zase přijdou, se lépe osvědčí staré dobré kyselo.