Ploty v Cité des Fleurs

01.10.2013

Cité des Fleurs je půvabná pařížská ulička, jež vznikla někdy kolem roku 1847 podle speciálního a dodnes platného - i když nijak zvlášť omezujícího - předpisu. Ten určuje maximální výšku domů a povinné vybavení zahrádek nejméně třemi kvetoucími stromy, plus nějaké další instrukce ohledně lamp a tak. Podobná omezení považuji za užitečná, snaha dosáhnout osobitosti a rozmanitosti se pak soustředí víc na detaily, spíš promýšlí dekorativní prvky a vyhne se bezbřehému míchání stavebních rozměrů a nápadů, které postihlo třeba všechna česká takzvaná satelitní města.

Cité des Fleurs není veřejná cesta, což hlásá již nárožní cedule (Voie privée) a zpečeťuje kovaná brána, která se na noc zamyká. Ploty, mříže na oknech, zámky a bytelná kování na dveřích obecně vzato jsou prý důsledkem růstu počtu lidí. Ovšem jakých lidí? Těch, kteří nemají zábrany překonat psané a morální právo na soukromí a majetek, dané zavřenými dveřmi či nízkým živým plůtkem okolo zahrádky. V Česku sedí ve vězení okolo 25.000 odsouzených. Řekněme, že stejně tolik jich běhá propuštěných a dvakrát tolik gaunerů ještě nikdy nechytli. Takže kvůli tomuto procentu špatných lidí ostatních 99% musí mít všechny ty bezpečnostní záležitosti.

Ale vraťme se do Paříže, do Cité des Fleurs, kde mě tato plotová úvaha napadla. Zde je navíc markantní ona neprůhlednost plotů, která zajišťuje další potřebu obyvatel. Potřebu absolutního soukromí, ochráněného nejen před zloději a vandaly, ale i před - byť nevinnými nebo dokonce obdivnými - pohledy kohokoliv zvenčí. Ono těch kohokoliků venku je prostě moc. Chce-li někdo z nich vidět trochu víc, musí fotoaparát zdvihnout nad hlavu a prohlížet si až fotky. Asi to není úplně morální, jeden si připadá jako paparazzi, ale pečlivě a citlivě jsem nejprve zkoumal, zda na zahrádce někdo nesedí, případně neleží.

Krása Cité des Fleurs, viditelná jen z poloviny, nás má možná poučit o tom, že něco má vždy zůstat utajeno. A tak onu druhou polovinu zde odhaluji s pocitem studu a s omluvou těm, kteří mají štěstí, že tu bydlí. I když: každý neprůhledný plot je neprůhledný oběma směry.