Polámal se mraveneček

12.09.2018

Letos vyšlo už patnácté vydání Kožíškova a Sekorova leporela Polámal se mraveneček. Existují sice i jiné ilustrační pokusy, ale většina národa má mravence spojeného se Sekorou jako Švejka s Ladou. Sekorovy obrázky zná každý, Kožíškovy verše jakbysmet, někdo dokonce zpaměti. Málokdo si ale uvědomuje, že se touto publikací již přes padesát let šíří mezi naše nejmenší pochybná důvěra v alternativní medicínu a šamanství. Vezměme demagogickou podstatu leporela sloku pro sloce.

Polámal se mraveneček, ví to celá obora, o půlnoci zavolali mravenčího doktora. Jádrem problému je mravenec, který utrpěl úraz. Zatím ponechme stranou, zda šlo o úraz pracovní a jaké úrovně vlastně dosahuje bezpečnost práce v mraveništi. Je též evidentní, že mezi sociálním hmyzem se drby šíří stejně rychle jako mezi lidmi. Celá obora už to ví a mravenec nám pořád leží zraněný! Proč doktora zavolali až o půlnoci, se můžeme jen domnívat. Z toho, jak je doktor ztvárněn, lze ale dovozovat, že jde o arogantního náfuku, čímž byl možná kreslíř poplatný době, která pracující inteligenci zrovna neoslavovala.

Doktor klepe na srdíčko, potom píše recepis, třikrát denně prášek cukru, bude chlapík jako rys. Lékařova diagnostika patrně není popsána kompletně, poklep čili perkuse je v pořádku, ale zřejmě provedl ještě další fyzikální vyšetření. Mnohem diskutabilnější zůstává předepsaná léčivá látka. Buď se jedná o homeopatikum, u něhož cukr tvoří inertní médium, nebo lékař odhalil u pacienta simulantství a nechtěl ho prozradit. Výraz "polámal" samozřejmě nutno brát jako básnickou licenci, neboť skutečnou zlomeninu by atestovaný lékař nesporně ošetřoval jinak.

Dali prášku podle rady, mraveneček stůně dál, celý den byl jako v ohni, celou noc jim proplakal. Z obrazové dokumentace vyplývá, že zdravotní mravenčí sestry pacienta rozptylují hračkami, místo aby tento zachovával klid na lůžku. Ač se jedná o hrubou chybu, rozhodně však nebyl důvod k volbě alternativní léčby hned druhý den.

Čtyři stáli u postýlky, pátý těšil neplakej, pofoukám ti na bolístku, do rána ti bude hej. Standardní zdravotní personál vystřídali pomocní léčitelé s ještě razantnějšími pomůckami. Trubku, housle a činely lze sotva chápat jinak než jako prostředky k šamanským rituálům. Pátý - nesporně šaman - pak předestřel svůj léčitelský postup. V této souvislosti bych se pozastavil u čísla pět. Číslo v numerologii vyjadřuje citovou hloubku, kontakt s lidmi, proměnu a transformaci. Však vzpomeňme na film Číslo pět žije. Chtěl jsem napsat, že se Kožíšek číslem pět chtěl zalíbit mocným doby, kteří všechno plánovali na pětiletky, ale on text Mravenečka napsal dávno před válkou.

Pofoukal mu na bolístku, pohladil ho po čele, hop a zdravý mraveneček ráno skáče z postele. Šaman zvaný Pátý zde uplatnil metodu zaříkávání a přenos osobní energie na postižené místo. Jakkoli nemusíme mít důvěru v homeopatii, je zjevné, že zafungovala příroda nebo placebo, případně obojí. Nicméně, jak už to tak bývá, slávu pobral samozvaný léčitel.

Těžko uvěřit, že Kožíšek měl takový výchovný záměr. Možná část viny nese Sekora, který se ilustrování ujal až po Kožíškově smrti bez konzultace s autorem. Další ilustrátoři se možná snažili toto vyznění zmírnit, nicméně analýza textu, bohužel, nenabízí jiné závěry.

P. S.
Pokud jste podobný rozbor už četli, třeba na Neviditelném psovi, nejedná se o plagiát ani z jedné strany, prostě Kožíškův text vyvolává obdobné asociace. Ale pro jistotu: Ten můj byl zveřejněn na konferenci CS Online již v roce 1997. Mám z toho doma videozáznam.