Prokrastinací k perfekcionismu a naopak

Název je základ. Když nezaujme název, je vše ztraceno. Zbytečno psát dál. Stejně by to nikdo nečetl. Kde ale vzít úderný titulek? Člověk musí pracovat systematicky, mít plán. Stanovil jsem si cíl, že vymyslím opravdu dobrý název pro novou krajničku. Když je ale cíl složitý a vzdálený, měl bych si cestu k němu rozdělit na dílčí kroky, jak jsem si v rámci informační přípravy vygúglil. Nultý bod je nabíledni: Vytvořit seznam úkolů, prostě ToDoList. Na netu se najdou spousty aplikací, které usnadňují tento nelehký proces. Skoro bych ale byl raději, kdyby existovala jen jedna vyzkoušená appka. Aspoň bych nemusel zkoumat recenze a vařit si už třetí kafe. Ale takové drobnosti, jako příprava kávy a jiných nápojů se do úkolů nezahrnují. Neměly by se. Musel jsem ovšem nejdřív vyřídit emailovou poštu a kouknout na sociální sítě, jestli tam nevisí něco, na co musím reagovat. To abych si připravil volný prostor pro tvorbu. Tyhle dva úkoly snad ještě dneska zmáknu.

Kroky k dokonalému názvu už mám sepsané. Jenomže od včerejška se nakupilo plno statusů přátel a taky v mobilu píplo několik mailů vyžadujících odpověď. Nevadí, v ToDoListu jsem tyhle body ještě neškrtl a vlastně nevím, jestli kdy škrtnu. Aplikace ale funguje skvěle. Nainstaloval jsem tu s nejlepším hodnocením a nastudoval si poctivě manuál. Dokonce se tu dají naplánovat zdravotní pauzy s ikonkou kávového hrnku. Výborný je taky export úkolů z mobilu do počítače nebo kategorizace poznámek, i když nevím, k čemu tyhle vymoženosti použiju. Jen si nejsem úplně jistý, jestli mám správné pořadí kroků. To by mohlo vést k fatální chybě nebo zdržení. A vlastně jsem zapomněl na hudbu. Co si pustit, abych pozitivně stimuloval tvorbu? Vrhl jsem se do důkladného průzkumu. Adrian Furnham a Anna Bradley o tom napsali zajímavou studii The Differential Distraction of Background Music on the Cognitive Test Performance of Introverts and Extroverts. Pochopitelně jsem si nejdřív potřeboval ověřit několika testy, jestli jsem spíš extrovert nebo introvert. To mi zabralo zbytek dne.

Dnes jsem musel ráno vyrazit na delší procházku. Dva dny tvůrčího procesu člověka vyčerpají a pročistit si hlavu je důležité. Mrzí mě, že jsem si to nenaplánoval už včera. Tak to zapíšu do seznamu teď, pořadí kroků se dá v appce docela pohodlně přesouvat. Někteří umělci dostávali nejlepší nápady v lůnu přírody. Asi nosili nějaké notýsky. Budu muset pro ty případy najít nějakou optimální poznámkovou aplikaci na mobil. Sotva jsem si to na lavičce začal gúglit, přepadla mě pochybnost, zda vůbec mám odborné předpoklady k formulování titulu nějakého literárního útvaru. O jaký typ názvu usilovat? Mám podle Všetičkova dělení přemýšlet o metaforickém, temporálním, žánrovém či raději replikovém? Co když mi Všetička nepomůže a budu muset sáhnout po Peterkovi? Nabízí se třeba název esejistický nebo konec konců by ke krajničce mohl pasovat titul mystifikační. Název je základ. Moje babička říkávala, že polévka je grund. Asi se vrátím domů připravovat něco k obědu.