Provensálský cit pro detail

20.03.2023

Provence uchvátila mnoho literátů, malířů, sochařů nebo jiných významných osobností nejen z Francie, ale z celého světa. Vzpomeňme jen na ty z Čech a Moravy. Vítězslav Nezval, Miroslav Horníček, Adolf Vondra, Vladimír Preclík. Někteří polehli kouzlu kraje tak, že se tu usadili natrvalo, jako třeba Otakar Kubín, Rudolf Kundera, František Mertl nebo Kamil Vojnar. Dlouho jsem přemýšlel, čím je Provence tak přitahuje. Pochopitelně, těch atributů vytvářejících provesálskou atmosféru existuje víc. Slunce a jeho světlo, příroda, vůně, historie, architektura, zdejší "savoir vivre".

V případě vnímavých uměleckých duší se možná přidalo ještě něco jiného. Když totiž couráte zdejšími městečky a vesnicemi, setkáte se až na výjimky s všudypřítomným vkusem a citem pro detail. Nic nenarušuje celkový obraz, dokonalou kompozici přírody a výsledků lidské tvořivosti. Sochař Vladimír Preclík o tom například píše: "Mne inspirovala třeba jen větévka mimózy, nebo brouk co lezl po mostě Pont du Gard, dlouhý stín k večeru či orosený plod." Ten inspirující detail by ale nefungoval, kdyby nebyl zasazen do dokonalého celku, dodávám.

Miroslav Horníček to dokázal popsat (jako vždy) docela přesně: "Toto je Provence. Hledáme ji a skládáme. Skládáme ji z jednotlivých barev jako obraz a jako báseň z jednotlivých slov. Nalézáme ty maličkosti vždycky kdesi mimo. Mimo ruch a mimo trasy. Kdesi opodál, v místech, která jsme ani nehodlali navštívit a kam nás vede náhoda nebo nápad. Anebo omyl. Je to jen nízká zídka, stavení skryté mezi olivami, kovové mříže na věžích."

Nikdy mi nebude dáno, abych poznal, jak krásu detailu vnímají sami obyvatelé tohoto bohulibého kraje. Obraz Provence si budu vždy jen skládat z drobných útržků. Ale díky i za to.