Salon-de-Provence

V dobách, kdy jsem o Provence mohl jen snít, se mě držela utkvělá představa, že zdejší sídla s příponou "-en-Provence" nebo "-de-Provence" jsou jaksi ryzejší a provensálštější než ta, která Provence v názvu nemají. Jde pochopitelně o nesmysl, ale člověk se ho zbaví, až když se přesvědčí na vlastní oči. Ale stejně, ono to tak pěkně zní, když někomu řeknete, že sedíte v kavárně v Aix-en-Provence. Aspoň je hned jasno, kde jste. Ostatně kdybyste použili správnou výslovnost samotného "Aix", nerozuměl by vám žádný Čech. V tomto ohledu je na tom Salon lépe.

Salon leží necelých třicet kilometrů na severozápad od Aix a jeho sláva je spojována s hygienou. Už od dob Ludvíka XIV se zde vyrábí mýdlo, a to ne ledajaké. Savon de Marseille je mezi mydláři pojem.

Druhá souvislost s hygienou má jméno Nostradamus, vlastně Michel de Nostredame. Strávil v Salonu posledních 20 let života, a ač je dnes znám především pro svoje předpovědi, věnoval se více medicíně a také astrologii, která v 16. století tak nějak prostupovala všechny vědecké disciplíny. Jeho manželka a dvě děti podlehly morové epidemii a Michel na rozdíl od většiny současníků nevěřil, že mor je Božím trestem. Snažil se vyrobit lék a navrhoval hygienická opatření, radil polévat vše octem a výtažky z rostlin, chránit si nos a ústa nebo si mýt ruce před jídlem. Pochopitelně marseillským mýdlem.

Městu dominuje Chateau de l´Empéri, což byl jeden ze tří nejdůležitějších středověkých provensálských hradů spolu s Papežským palácem v Avignonu a hradem v Tarasconu. Sídlili zde arcibiskupové z Arles a po připojení Provence k Francii sem občas zavítali i francouzští králové. Na hradě se v létě konají divadelní představení a je tu dodnes zachována bylinková zahrada tak, jak ji kdysi založil Nostradamus. Cesta k hradu vede branou Tour du Bourg Neuf, v níž se ukrývá socha černé Panny Marie z 13. století. Černá je prý od kouře svíček, které u ní zapalovaly ženy, když se modlily za otěhotnění.

Na náměstí Crousillat stojí mechem porostlá kašna Moussue z 18. století. Voda do ní a dalších kašen je přiváděna důmyslným zavlažovacím systémem z řeky Durance, který vymyslel už v 16. stol. Adam de Crapponne. Živá kavárna dnes svými židlemi a stolky zabírá takřka celou plochu náměstí a chcete-li si v klidu vychutnat zurčení vody, zajděte si na náměstí Louis Blanc, jemuž vévodí pěkná kašna z mechu a kapradí.

Salon de Provence stihlo silné zemětřesení v roce 1909 a v rámci přestavby zde vznikly zajímavé domy ve stylu art deco. Nicole Brousse v roce 2014 umístila na náměstí Crousillat jakýsi lidský seismograf. Snad ale žádné další zemětřesení nepřijde. Nic podobného Nostradamus pro Salon-de-Provence nepředpověděl, aspoň tedy do roku 3797, kdy přijde konec Světa.