Teror, Telde, Tejeda

Jména tří dle mého názoru nejhezčích měst na ostrově Gran Canaria shodou okolností začínají na "Te". Aspoň se mi tak lépe pamatují. Teror, Telde, Tejeda. Kromě toho "te" a některých rysů kanárské architektury se ale docela liší. Telde je druhé největší město ostrova, živé, hlučné s moderní zástavbou, která příliš neláká k návštěvě. Ale staré čtvrti San Juan a San Francisco obklopující baziliku San Juan Bautista za vidění naopak stojí, pokud se vám podaří tady někde zaparkovat. Každá ze starých čtvrtí má náměstí pojmenované po svém svatém a navzájem je spojují většinou pěší uličky, v nichž se tak příjemně courá.

Stromy na náměstí v Teroru, v tomto prý "nejkanárštějším" městě soutěží s basilikou Nuestra Senora del Pino o důstojnost a velkolepost. Teror je i městem "nejpoutnějším", protože od roku 1481, kdy se tu zjevila Panna Marie, sem míří věřící a turisté, a to nejen osmého září. Blahobyt města se projevil například na honosných balkónech v Calle Real de la Plazza, takže bychom tuto ulici mohli nazvat "nejpoutavější".

Tejeda, na rozdíl od jiných sídel vyvedených v pastelových barvách, které osvěžují jednotvárné sopečné kopce, je celá bílá snad proto, že zdejší okolí celoročně kvete a hýří barvami. Místních 2500 obyvatel se tedy shodlo na bílé omítce a zelených okenicích a oknech.

Tejeda leží sice v nadmořské výšce 1050 metrů, ale díky jižnímu svahu je tu docela teplo i pro pomerančovníky. A ty spolu s obyvateli Tejedy od rána do večera koukají na skálu Roque Bentaiga připomínající slavné šutry v americkém Monument Valley. Nesmím zapomenout na madlovníky, které tu kvetou tak vehementně, že si vysloužily svůj svátek a slavnost jeden únorový den.

Třeba se tady ke kanárským "Te" ještě vrátím, i když bych se k nim vracel raději tam.