Umění okolo Bobúru

K pouličnímu umění, street artu, bychom mohli přiřadit jakékoliv umění, s kterým se setkáme v ulicích. Sochy či doplňky architektury, nebo třeba busking. Odkud až kam jde o umění a co už je vandalismus, komerce, žebrota či obtěžování, určuje asi jen kvalita. A i ta má značně rozostřené a subjektivní hranice.

V Paříži lze v okolí Centre Pompidou potkat od všeho něco. Na jednom místě a v jednom okamžiku. Samo Centrum zvané místními Beaubourg se na umění zaměřuje. A že na plácku před ním potkáte pouliční performery všeho druhu, ví snad každý. Místa, kde se schází lidé, kteří zas tak moc nespěchají, jsou ideální jak pro umělce, tak pro různé obejdy a příživníky. Ale o umění jde vždycky, byť se někdy jedná jen o umění vymámit z lidí peníze. Křídový Chaplin na zemi představuje umění okamžiku, mizícího s prvním deštěm nebo kropicím vozem. Jakási přízemní mandala zasvěcená příležitostnému výdělku.

Vlastně ten pán na obrázku vlevo vypadal, že diváky nepotřebuje. Namotal na patník kus černého drátu a pak tu instalaci dlouze fotografoval. Šlo o neznámý umělecký záměr? Třeba ten drát kopíroval obrys velkého nástěného díla Jean-Françoise Perroye, známějšího pod jménem Jeff Aérosol. Pak mohl na fotografii vzniknout zajímavý dialog dvou čar, ale to si už vymýšlím. Konec konců, on Centre Pompidou umění nejen podporuje v budově a před ní, ale i sám vytváří. Nevěříte? Copak odlesky barevných trubek v oknech protějších domů nejsou krásné?