Ber si v Bercy

Ber si sebou pár sendvičů, bagety plněné vším možným prodávají hned v okolí a v poledne se na ně stojí fronta v rue Joseph Kessel. Ber si třeba celý piknikový košík i s lahví vína. To víno určitě, patří sem, protože tady se kdysi překládalo z lodí a skladovalo ve sklepích ve velkém. Ber si sebou přátele nebo rodinu, nebo aspoň nějakou knihu. Protože tady najdeš spoustu zákoutí a míst k posezení na trávě nebo na lavičce, že se ti nebude chtít už nikam jít. Do Bercy ber si i stres a starosti a nech je tady přeměnit v klid a smíření jako zeleň přetváří oxid uhličitý v životodárný kyslík. To není reklamní text, to je jen dojem z jedné letní návštěvy.

Je jedno, odkud sem půjdeš, ale od Národní knihovny Françoise Mitterranda přes lávku Simône de Beauvoir si nejvíc uvědomíš a vychutnáš kontrast moderní, strohé architektury plné obrovských až nudných ploch, s věčně jinou a neokoukatelnou rozmanitostí stromů, květin a trávy. V tomto čtrnáctihektarovém parku můžeš běhat i lenošit. V jeho střední části, pojmenované po zavražděném izraelském předsedovi vlády Yitzhaku Rabinovi, najdeš třeba růžovou zahradu se sto druhy růží i malou vinici. Před zahradnickým domkem, kde se dříve vybírala daň z vína, se pořád táhnou koleje. Kde je konec hektolitrům vína, co po nich putovaly? Když se podíváš sem, můžeš srovnávat, jak od roku 2011 zahradní domek krásně obrostl (taky se tu dozvíš fakta, která krajničky pomíjí).

Park Bercy tě zve: ber si, co mám, ber si, co potřebuješ a zásob se, abys zase mohl žít v tom krásném a kamenném světě Paříže. Citlivý přechod z přírody přes vesnici do velkoměsta najdeš hned za plotem, kde z bývalých vinných sklepů vznikl dvůr Saint-Émilion s vkusnými obchůdky a příjemnými kavárnami a restauracemi.