Stále si myslím, že největším objevem lidstva bylo psané slovo. Jenže se to, jako spousta jiných, zprvu dobrých a prospěšných věcí, nějak zvrtlo. Máme tolik kanálů, kterými slova chrlíme, každý může psát, co chce, ale slova už nic neváží a nikoho nezajímají. Nezbývá mi než se spolu s Ludvíkem Vaculíkem ptát: Když všichni píší, kdo bude číst?

V dobách mého dospívání, kdy jsem začínal rozlišovat, že kromě piva a rumu existuje i ušlechtilá tekutá réva, nabízelo totalitní Československo jen bílé a červené víno v kvalitě i ceně lidové. Růžové víno se vyskytovalo jen ve francouzských románech. Ale i svět mimo socialistický tábor dlouhá desetiletí růžové víno přehlížel jako něco podřadného....

Válečný přístav ve Villefranche
kolorovaný jak pomoranč
Pestrobarevné lodě
tu tvoří jarmark v mořské vodě

My zlodějíčkové, kapsáři a jiní kriminálníci aktuálně se sdružující v odborové organizaci "Česká Čórkařská Asociace (ČČA)" zásadně protestujeme proti diskriminaci, kterou vláda na nás páchá tím, že různými podpůrnými programy zvýhodňuje různé skupiny podnikatelů a OSVČ, zatímco my osoby samostatně zločinecky činné (OSZČ) jsme naprosto přehlíženy.