Celles a Lac du Salagou

Celles na břehu Lac du Salagou najdete na mapách, navigace ho také znají, nejspíš proto, že okolo jsou velká turistická tábořiště. Ale vlastní obec lidé opustili. Toto zvláštní místo nutí k úvahám, jak člověčí zásahy do krajiny, byť jsou vedeny nejlepšími úmysly, způsobují současně něco divného, smutného, nepřirozeného. Necelé Celles už není tím, čím bývalo, ale mohlo by být něčím novým.

V 50. letech minulého století byl Salagou jen potok a v Celles žilo asi 80 obyvatel živících se zemědělstvím. Dlouhá sucha vedla k nápadu udělat z potoka jezero na zavlažování vinic, což se v letech 1965 a 1970 stalo. Lidé opustili vyvlastněné a zatopené nemovitostí a z Celles, byť částečně zůstalo nad vodou, odešli také.

Zvláštnost krajiny jezero ještě zvýraznilo, červená zem zvaná la ruffe vytváří vlny připomínající velká mraveniště, jež přechází do modré či šedé vodní plochy. Ta přitahuje zejména milovníky surfování, ale i turisty, kteří dávají přednost koupání ve sladké vodě. Snahy oživit Celles se vlečou už 40 let. Satirik, pranýřující francouzskou byrokracii, by se tady asi vyřádil. Vzniklo a posléze zaniklo několik projektů, jeden z posledních přišel s ideou podporovat podnikání a bydlení malých podnikatelů, kteří se specializují na životní prostředí.

Zatím se podařilo rekonstruovat radnici, malý sál, kostel a dva obecní byty. Funkční radnice mezi polorozbořenými domy možná dokládá francouzský obecný přístup k řešení čehokoliv. Nejprve se musí vybudovat úřad a pak možná okolo něco vznikne. Potkali jsme tu bílého panáčka, našeho kamaráda z Paříže. Navštívil Celles pouliční umělec Jerôme Mesnager nebo zdejší starosta patří k jeho obdivovatelům a v rámci odpočinku po vysilujícím úřadování si sám střihnul jednoho Mesnagerova panáčka?