Ďábel nedopitého hrnku

Někdy mívám sen, že jsem prošvihl jakýsi důležitý upgrade, nenainstaloval si životní aktualizace a že se zítra již nepřipojím, nenajím ani nenapojím. Mé bazální životní funkce budou ještě chvíli fungovat bez systémové podpory, ale už přestanou plnohodnotně komunikovat se světem, který se mezitím přepnul do vyššího levlu. Pak si uvařím hrnec kávy a pročtu si zprávy, abych se ujistil, že šlo o planý poplach, že média neavizovala nic o tom, že bychom se měli někde registrovat k odběru civilizačního inovačního balíčku nebo něčeho takového. Houellebecqův neočlověk se odkládá. Uklidněn začnu se věnovat různým činnostem, jež převážně využívají moderní technologie. Pořád ale přitom podvědomě a naprosto spolehlivě vím, zda onen hrnek s kávou je prázdný, nebo v něm ještě něco zbylo. I kdybych vyřizoval souběžně několik mailů a telefonátů za hlasité zvukové kulisy oupnspejsu, či byl odvolán na poradu k řediteli, bude mozek automaticky držet informaci o tom, co prapůvodní člověčí instinkt považuje za klíčové. Kdepak nějaké projekty a dedlajny, mítingy a badžety. Mozek si hlavně kontroluje, kde je co k snědku, kde je bezpečno a teplo.

Kdysi se doma stávalo, že mi choť odnesla nedopitý hrnek s trochou studeného kafe na dně. Nešlo o ten poslední hlt jaksi hmotně, fyzikálně či nutričně, ale psychicky. Mozek prostě odmítal přijmout fakt, že pití kávy zůstane nedokončené, pořád si uchovával poslední pozici, kde mělo dojít k završení procesu, jenž byl násilně přerušen. Dnes už by to žena neudělala, ostatně má to podobně. Občas provokuje žádostí, abych jí nechal poslední sousto z talíře. Dobře si pamatuje Velmi uvěřitelné příběhy podle Igora Chauna. Nedopitý hrnek a poslední kousek na talíři mají společný onen neodbytný pocit nedokončenosti.

V jedné geniální scéně filmu Bedazzled z roku 1967 démon prochází od jednoho knihkupectví k druhému a vytrhává poslední stránky z napínavých záhadných příběhů. Kdepak sliby věčného života a vlády nad světem! Lidé jsou ochotni vyměnit svou nesmrtelnou duši jen za rozuzlení knihy, za poslední sousto či hlt příběhu. Lhostejno jak dalece se v budoucnosti lidstvo vyvine. Ďábel nedopitého hrnku je věčný.