Lugano

Lugano má na Švýcarsko zvláštní a netypicky vlhké a teplé klima, skoro středomořské. Proto se mu s trochou nadsázky říká švýcarská Riviéra, někdy je též přirovnáváno k Neapoli. Město si hoví na břehu stejnojmenného jezera obklopeného horami, takže je předem vyloučeno, že by tu nebylo krásně. Ozubnicová železnice šplhá nahoru na horu Monte San Salvatore do výšky 912 m. Teprve odtud lze naplno vychutnat úžasné pohledy na jezero, kopce a město. Někde prostě příroda nešetřila. Koukne-li se na mapu, je kanton Ticino, v jehož špici Lugano leží, celý vystrčen do Itálie. Město má tudíž pochopitelně více italský charakter. Itálie a Francie v povaze Švýcarů jaksi zlidšťují německou přehnanou pracovitost a pořádkumilovnost, takže díky tomuto mixu národních povah mají lépe vyváženy všechny stránky života. Na rozdíl od Italů a Francouzů jsou také Švýcaři zvyklí na to, že existují i jiné než rodné jazyky a nemají problém je občas použít.

Snad nejpříjemnějším místem v Luganu je kolonáda na jezerním břehu. Korzuje tu překvapivě hodně turistů z arabských zemí, tedy hlavně žen zamotaných do hidžábů a obklopených drobotinou. Jejich muži nejspíš v době, co manželky pacifikuji houfy potomků rozlítaných po luganské pěší zóně, sedí v salóncích švýcarských bank a domlouvají transfery zlata do švýcarských trezorů.

Nevím jak vám, ale mě se při pohledu na zelené švýcarské svahy poseté pasoucím se skotem nechtěně vybaví příšerná fialová kráva Milka, i když vím, že tato nejslavnější stračena pochází z Alp německých. Ale v Luganu byly krav plné ulice, tyto pro jistotu byly jednoznačně identifikovány městským i krajovým znakem.