Minerva v Salernu

Salerno je velké průmyslové město, jímž končí Amalfské pobřeží. Nebo začíná, jak se to vezme. Ve všech velkých městech bývají prostory hlučné, účelové, mnohdy nevábné. O to víc v nich pak člověk hledá místa půvabná, tichá, stvořená jen pro krásu nebo odpočinek. Salernská zahrada Minerva poskytuje vše, co člověk v zahradách hledá. A k tomu přidává nadhled. Jsouc na kopci nad městem a přístavem nabízí nadhled doslovný, byvši založena před staletími skýtá i nadhled historický.

A že Girardino della Minerva má historii opravdu bohatou. Rodina Silvatico vlastnila pozemek od dvanáctého století. Později, v prvních dvou desetiletích 14. století, se učitel Matthew Silvatico rozhodl vybudovat zahradu s léčivými bylinami. Že zakládá vlastně jednu z prvních botanických zahrad v Evropě, si patrně neuvědomil. Skvělá poloha místa chráněného před severními větry, příznivé mikroklima umožňuje pěstovat rozmanité rostliny včetně některých subtropických ba tropických.

V roce 1666 dům se zahradou koupil Don Diego Core a začal budovat terasy, kašny a zejména důmyslný kaskádovitý systém využívající pramen vody vyvěrající ve skále nad zahradou. Posledním majitelem byl profesor Giovanni Capasso, jenž po druhé světové válce daroval dům azylu pro nemajetné.

Od roku 1991 město Salerno začalo zahradu Minerva vracet do původní ideové koncepce rodiny Silvatico, samozřejmě se zachováním architektonických prvků ze 17. a 18 století. Jistá nedostupnost zahrady přispívá k tomu, že i v turistické sezóně se můžete v Minervě oddávat moudrému, tichému rozjímání. K zahradě lze dojet autem jen složitě, autobusem už vůbec ne. Musíte vystoupat na kopec úzkými uličkami starého města nebo najít dobře utajený výtah, který vás vyveze téměř před vchod. Minerva, římská bohyně moudrosti a řemesel je s tímto stavem určitě spokojena.