Můj hrnek na kávu

Letos mu bylo třicet, což u obyčejných, denně používaných keramických hrnků s uchem představuje věk úctyhodný. Ač tvaru tuctového byl obdařen osobitými graffiti napsanými na bílé glazuře v jazyce anglickém. V anglickém proto, že mi ho přivezla kamarádka z imperialistického Londýna. Ostatně tou dobou se v Československu vtipné nápisy na zdech ani jinde moc nenacházely, snad jen ty přisprostlé na veřejných záchodcích. A i kdyby, pochybuji, že by socialistická autocenzura v keramickém závodě něco takového pustila ven.

Hrnek přežil řadu pracovních stěhování, protože jde o druh kancelářský, nikoli domácí. Chovám se k němu ohleduplně, třeba ho příliš nenutím k osobní hygieně. V myčce by trpěl klaustrofobií a nejspíš by mu nápisy slezly. Pokaždé ho jemně opláchnu vodou, však slouží jen mně a kávě. Na noc ho ukládám do šuplete, kdepak do společné kuchyňky! Je to samotář a individualista. Hned vedle ouška má napsáno: "Don´t panic. Count to ten." A pod tím vtipný dovětek "then panic!". Autor nejspíš četl Douglase Adamse, a rozvinul jeho klíčovou myšlenku. My jsme si na Stopařova průvodce po Galaxii museli počkat 22 let. Část plochy hrnku zabírá známá náborová výzva: "Join the army, travel the world, meet interesting people", s pacifistickým dovětkem v socialismu trestatelném "...and kill them!". I když člověk by se asi vykroutil tvrzením, že byla myšlena prohnilá západní armáda.

Proč vlastně o hrnku píšu? Mimo jiné mi připomíná, jak tehdy jakékoliv nápisy na veřejnosti podléhaly přísné kontrole prováděné mnohými, počínaje domovními důvěrníky a agenty StB konče. V roce 1979 jsem tajně na jeden dům v Holešovicích napsal osobní vzkaz mé budoucí ženě, kód srozumitelný jen nám. Měl délku pět písmen, a protože barvy ve spreji nebyly běžně dostupny, vyrobil jsem si směs bílé tempery a bílé tuše. Šlo asi o směs trvanlivou, protože nápis je vidět dodnes. Patrně jsem také tušil, že dům nebude dodnes omítnut. A vydrželo i to, co šifra hlásá. Možná proto, že ona je ten můj pravý šálek kávy.

Nezaslouží si ten, kdo vám dělá společnost třicet let a více, trochu lásky, pozornosti a ohleduplnosti? Ať už jde o hrnek nebo manželku?