O vteřinu

Rok 2015 byl o vteřinu delší. Možná byl delší i o sekundu, ale já to slovo nemám rád. Mezinárodní služba rotace Země nám přidala - zadarmo - jednu nejmenší časovou jednotku. Sekundy se dále dělí na mili, ale vteřiny ne. Ty jsou pro člověka tak akorát. Nic kratšího si stejně nedovedeme představit, snad jen v románech čteme o zlomcích vteřin. Dalo by se namítnout, že se přece hýbe i hodinami. Každé jaro nám uberou hodinu a na podzim ji zase přidají v rámci manipulace s takzvaným letním časem. To ovšem neplatí, neboť nula od nuly pojde, vlastně hodina od hodiny. Kdežto vteřinu od Mezinárodní služby rotace Země máme napořád. Doufám. A pokud nějaký kandidát na Nobelovku nezjistí, že se Země zase rozběhla rychleji, svítá naděje, že další vteřinový bonus dostaneme za rok a půl. Onehdy v Severní Koreji přidali lidu hned půl hodiny. Navždy. V rámci boje s prohnilým imperialismem si udělali vlastní časové pásmo. Většina obyvatel by asi ten chronologický dar od vůdce vyměnila za něco k snědku.

Na celé té vteřinové akci mi vadí ta institucionalita, ta lidská povýšenost. Jaká že Mezinárodní služba rotace Země? Copak má člověk nějakou zásluhu na tom, že se naše planeta otáčí? Sloužíme snad nějak té rotaci? Má IERS předsedu, tajemníka a výroční zasedání? Vedoucí funkce by měla spravedlivě rotovat mezi všemi členskými zeměmi.

Co s takovým pidiokamžikem navíc? K čemu je dobrý? Možná se tou vteřinou navíc všechno posunulo. Některým lidem ku štěstí, jiným ke smůle. Vteřina dokáže i zabít. Být někde o vteřinu dříve nebo později, nestalo by se neštěstí. Pendolino by nenarazilo do kamiónu. Opilý řidič by se nestřetl s chodcem, ale se stromem. Něco zničit, rozbít je otázkou vteřiny nebo jejího zlomku. Něco spravit, vybudovat zabere času mnohem víc.

K oné světodějné události došlo v noci ze 30. června na 1. července. Ludvík Vaculík si tu vteřinu navíc neužil, umřel dřív. Ale on uměl čas docela zužitkovat. Třeba k sekání dřeva, psaní, stříhání keřů rybízu. Nebo jen tak. K lidskému bytí. Proč zde zmiňuji zrovna toho Valacha z Holešovic a Dobřichovic? On by určitě o té slavné vteřině napsal krásný fejeton.