Proměny street artu v Butte aux Cailles

Paříž odjakživa přitahovala umělce. Možná to platí i pro umělce pouliční, jejichž díla tu můžeme obdivovat či zatracovat na spoustě míst. Street art se proměňuje a vyvíjí v čase víc než jakékoliv jiné umění. Na rozdíl od těch výtvarných děl, jež se dostala do galerií a muzeí, na ta pouliční působí mnoho vlivů, které je posílají do nicoty: počasí, změna nálady majitele či rovnou změna majitele zdi, stavební činnost, agresivita netvůrčích sprejerů nebo aktivita kolegů tvůrčích. Ale s tím je jaksi počítáno.

Tyto proměny se dějí všude, ale v jednom koutu Paříže zvaném Butte aux Cailles si jich všímáme víc, protože sem zavítáme pokaždé, když se ocitneme ve městě na Seinou. Dívka stála u okna už v roce 2012 jako kontrast k ubohým tagům a čmárancům vedle. Stát před oknem vydržela až dodnes, zatímco čmáranice zmizely a zeď - klidně si troufnu to tak napsat - ozdobily další výtvarné projevy. A ten břečťan nad oknem krásně povyrostl. Jaká je hranice mezi street artem a vandalismem? Pro policii a soudy asi žádná, až na výjimky, kdy si majitel zdi sprejera sám objedná. Já bych ji viděl v úrovni a hlavně v tom, že street artista chce vytvořit něco, co má nápad, myšlenku, vtip a co se může lidem líbit. Sprejer vandalského typu netvoří, jen zanechává stopy, značkuje svůj prostor jako pes.

Na jiném místě v Butte aux Cailles umělce vytlačil městský mobiliář s hloupými plakáty, a typickou masku od Gregose poničil už dříve déšť či vandal. Jiná stěna domu uzavírající chodník v rue Buot svádí k výtvarným obměnám pravidelně. Původní tvorbu Jeffa Aérosola nahradil kolega z dílny léZarts. Možná časem u některých nejslavnějších streetartistů dospějeme do okamžiku, kdy jejich dílo bude mít větší cenu než zeď, na které je nastříkáno. Tato pak bude odborně vyjmuta a převezena do galerie nebo do domu sběratelova. Proč ne. Předem prosím všechny nadějné pouliční umělce, aby si s ohledem na bezpečnost obyvatel nadále vybírali zdi samostatně stojící, ploty či jiné snadno demontovatelné záležitosti.