Průvodce pro turistické průvodce

Turistický průvodce má profesi náročnou v mnoha směrech. Kromě jiného by měl do svých svěřenců nahustit fakta a mýty o všem, co právě pozorují. Svůj výklad musí přizpůsobit nejen času, který na to má, ale i národní povaze své skupiny. Aby si udržel pozornost, musí prostě vykládat to, co "jeho lidé" chtějí slyšet. Vydejme se třeba s Japonci, Američany, Francouzi, Brity a Čechy na krátký výlet do Belgie, konkrétně k městu Waterloo.

Japonský výklad

Tím nebudu zdržovat. Japonce zajímá úplně všechno, nebo tak aspoň vypadají. Celý podrobný výklad si nahrávají na video, doma pak záznam zkoumají, rozebírají a hlavně promítají příbuzným a známým. Pro průvodce největší fuška.

Francouzský výklad

Bitva u Belle Alliance, vlastně u Mont-Saint-Jean. Ale Belgičani a zbytek světa vehementně říkají u Waterloo. K bitvě došlo po nedělním obědě 18. června 1815. Proti císaři stál Arthur Wellesley, jenž si nechal říkat vévoda z Wellingtonu. Nelze mu ale upřít jisté kvality, uměl obstojně francouzsky a liboval si ve svíčkové pečeni s houbami, madeirským vínem, lanýži, vše zapečené v listovém těstě. To je na Angličany nezvykle vytříbená chuť. V Anglii by se tomu ale nenaučil, jeho otec tam prošustroval jmění, takže mladý Arthur s matkou odešel do Bruselu a pak studoval francouzskou královskou akademii jezdectví v Angers. Jaký paradox! Prušáky vedl generál Blücher, jehož jsme donutili v roce 1806 kapitulovat u Lübecku. Tudíž byl pěkně nadržený touhou po pomstě. Blücher nepůsobil rozhodně jako intelektuál a ke stáru trpěl paranoiou. Tvrdil třeba, že Francouzi zahřívají podlahu jeho místnosti, takže se po ní může pohybovat jen po špičkách. Taková drzost! Ale stará napoleonská garda u Belle Alliance nezklamala. Její velitel, generál Cambronne na výzvu: "Stateční Francouzi, vzdejte se!" odpověděl oním známým a šťavnatým: "Merde!"

Britský výklad

Bitva u Waterloo je dokladem faktu, že i Brit z Dublinu, kterého vyhodili z Etonu, může porazit francouzského císaře. Arthur Wellesley, pátý syn earla z Mormingtonu, vévoda z Wellingtonu byl sice nejhorší ministerský předseda, jakého Británie v 19. století měla, ale na Francouze vyzrál. Částečně i zásluhou Kitty Pakenhumové, která mu v mládí dala košem. Odmítnutí se ho dotklo a začal se pak vážněji starat o kariéru. Wellington se usadil v Bruselu, který znal z mládí, a měl v plánu uvážlivě, leč rozhodně postupovat do Francie. Napoleon byl ovšem jako vždy iniciativnější a zaútočil první. Průběh bitvy u Waterloo byl mnohokrát popsán. Nutno ale přiznat, že Napoleon málem vyhrál a že Wellington sám později říkával: "Jestli jsem byl něčím překvapen, když jsem se dostal do hloupé situace, pak tím, že oni byli ještě větší hlupáci, když nedokázali mých chyb využít." A k tomu ještě ta pověst o statečném generálu Cambronne a jeho slavném odmítnutí výzvy, aby se jeho garda vzdala! Proč angličtina nemá tak šťavnatý výraz jakým je francouzské "merde"?

Americký výklad

Bitva u Waterloo - to je v Evropě, ne v kanadském Ontariu - se odehrála zhruba v době, kdy Francis Scott Key napsal slova hymny USA. Francouzskou armádu koučoval císař Napoleon s 72000 vojáky a proti němu, trochu nefér, se spojili evropští panovníci, kterým šéfovali vévoda z Wellingtonu a ještě jeden prušák. Ti měli převahu skoro 40000 mužů. V den klíčového utkání britský maršál zaujal výhodný post na svahu. Napoleonův manšaft podnikal opakované útoky na protivníkův střed, ale Wellington je vždycky donutil ke stažení. V druhé polovině zápasu trenér nasadil pruské zálohy na pravém křídle a společným tlakem v regulérním čase deseti hodin Francouze porazil. Nejdéle vzdoroval francouzský generál Cambronne, který na výzvu, aby se vzdal, odpověděl: "S**t!" A teď vám pro osvěžení pustím píseň s názvem Waterloo od švédské nebo norské skupiny ABBA.

Český výklad

Takže se nacházíme poblíž belgického Waterloo, kde 18. června 1815 francouzská armáda císaře Napoleona I. utrpěla drtivou porážku. Lví pahorek, na němž je umístěn památník, je umělý. Je vysoký 40 m, vede k němu 226 schodů. Od sochy lva je zde rozhled po bitevním poli. Kdo si potřebuje dojít na záchod, počítejte s tím, že nejbližší jsou jen na parkovišti autobusů a pak ve městě. V obou se platí padesát centů. Pro francouzského panovníka se bitva stala jedním z jeho posledních vystoupení v roli vojevůdce, a pro Evropu znamenala ukončení napoleonských válek. Podle legendy velitel známé Napoleonovy gardy generál Cambronne na výzvu, aby se vzdali, odpověděl oním slavným: "Merde!" Ale nejspíš to není vůbec pravda, protože tou dobou už Cambronne byl v zajetí. Možnost nakoupit bude po prohlídce muzea Wellington ve městě. Pro fanoušky Napoleona se doporučuje spíš výlet do Slavkova, kde vyhrál, a výlet je i levnější.