Saint Rémy de Provence

Ať přijedete do Saint-Rémy-de-Provence odkudkoliv, pohltí vás platanové aleje. Úžasné slavobrány dokáží vytvořit třeba i duby, ale platany k Francii patří víc a místní to vědí. Však jakmile se někde objeví mezera, hned tam zasadí platan nový. V Čechách tu a tam vykácejí silničáři nějakou alej a odvolávají se na bezpečnost řidičů. Narazit do stromu v takové aleji může jen pitomec a těm sloužit netřeba. Každý normální člověk zpomalí, aby si tu krásu užil.

Saint-Rémy-de-Provence vzniklo kousek od římského sídla Glanum, takže patří k nejstarším městům ve Francii. Město s chrámy, termálními lázněmi, obchody, bazilikou, fórem a divadlem roku 260 zničili barbaři a místo upadlo v zapomnění podobně jako třeba italské Paestum. Zřejmě vše zarostlo lesem a žádní zvídaví turisti okolím tehdy necourali. Glanum bylo objeveno až roku 1920, tedy to co zbylo, jako třeba vítězný oblouk z roku 20 n. l.

Středověká architektura Saint-Rémy a půvab městečka přitáhly v 19. století mnoho umělců, ten nejslavnější zde ovšem pobýval nedobrovolně. Vincent van Gogh strávil rok od května 1889 do května 1890 v sanatoriu St-Paul-Mausole poté, co si v Arles uřízl ucho. Za tu dobu zde namaloval 150 obrazů. Škoda že v Saint-Rémy nezůstal ani jeden.

Roku 1503 se v Saint-Rémy narodil židovským rodičům Michel de Notre Dame Saint-Rémy, známý jako Nostradamus. Nebýt ukazatelů jeho skromný rodný dům by člověk minul bez povšimnutí. Nostradamus je dnes připomínán pro své předpovědi, ale možná větší význam měl jeho lékařský přínos, hlavně to, jak bojoval s morem pomocí hygieny. A hledáme-li české stopy, tak hned vedle Nostradama bydlí český výtvarník Kamil Vojnar, který má galerii na Rue Carnot.

Saint-Rémy si uchovalo středověké uspořádání včetně vstupních bran, které stály v tehdejších hradbách. V nejcentrovatějším centru na náměstí Pelissier s novodobější radnicí a nezbytnou kašnou se konají trhy. Tou dobou ožívá i celá Rue Carnot s obchody, restauracemi a pouličními zpěváky. Kousek od radnice je excelentní renesanční dům Mistral de Mondragon, kde je dnes Musée des Alpilles.

Snad jen ten kostel Saint Martin do půvabného Saint Rémy moc nezapadá, pompézní sloupy před vchodem nemají s Provence nic společného. 

Od kostela přes náměstí lze dohlédnout na hotel Gounod, který se jmenuje podle svého nejslavnějšího hosta. Charles Gounod zde napsal jednu ze svých oper. O čem mohla být jiném, než o příběhu ze zdejšího kraje? Libreto k opeře Mireille napsal Michel Carré podle epické básně Mireio básníka Frédérica Mistrala, jenž žil hned vedle. Při práci na opeře Gounod mnohokrát navštívil Provence a všechna místa, kde se děj Mistralovy básně odehrává a několikrát se dokonce osobně setkal s básníkem v jeho domě v Maillaine.

Van Goghovy kosatce nikdy neuschnou.