Uzés a kuriózní čajovna

29.09.2014

Uzés se píše s tou obrácenou čárkou nad "e" a vyslovuje se "Ýzes". Bedekry o něm píší, že leží nedaleko akvaduktu Pont du Gard. Tímto silným turistickým magnetem jsme se přitáhnout nenechali, i když jsme chvíli sváděli vnitřní boj. Do Uzés jsme ovšem zavítali rádi a bez váhání. Tušili jsme, co tam najdeme. Stinné uličky, plácky s fontánami, náměstí s kavárnami pod platany. To vše namačkáno okolo vévodského paláce, v němž dosud vévodí 17. vévoda Jacques-Emmanuel de Crussol d'Uzes. Rod Crussolů zde nepřetržitě panuje od roku 1546, kdy se prvním vévodou stal Antoine de Crussol. A konec konců, ten slavný akvadukt tady začínal a vedl vodu z řeky Eure až do Nimes.

Navíc si město připravilo překvapení v podobě podloubí, na která v kraji Languedoc a vlastně v celé jižní Francii nenarazíte tak často. K tomu přidalo věž Fenestrelle z 12. století, jež vypadá jako italská kampanila. Ani už nevím, jestli jsem ji nakřivo vyfotil nebo tak prostě působí.

To vše je zde proto, aby se vytvořila patřičná atmosféra nezbytná pro zážitky jakým je Le Curiosi'thé v rue Plan de l'Oume - miniaturní "Salon de thé & Saladerie". Jídelní lístek nečekejte. Pan majitel, takový usměvavý a hubený střízlík, přijde ke stolu se slovy: "Já vám řeknu, jak to tady funguje. Vařím vždy tři jídla, jedno teplé a dvě salátová. Vše z místních surovin. Koukněte na mě, víc bych přece ani nezvládl." Pak vám popíše, co zrovna připravil. V poledním menu je ještě domácí bábovka nebo nějaký dortík s kávou nebo čajem. Panáka nedostanete, protože na alkohol nemá licenci, vždyť je to čajovna. Ale vína má dobrá, bez toho by ve Francii nepřežil. Seděli jsme venku, protože bylo teplo a ve Francii jdou hosté dovnitř, buď když u stolečků na chodníku nenajdou žádné místo, nebo když chumelí a je dvacet pod nulou. V Le Curiosi'thé vám připadne, že jste vstoupili k babičce do obýváku. A co teprve záchůdek v růžové barvě s různými ryze domácími proprietami odloženými všude okolo, ten vypadá už vyloženě domácky. Nejsem Japonec, tak na onu místnost nechodím s fotoaparátem, ale tehdy jsem skoro litoval.

A že hosté kuriózní čajovnu milují, dokládá výtvarné dílko jednoho z nich, které visí na dveřích.