Vinné Beaune

Mezi Dijonem a Beaunem se táhne Zlatý svah - Cote d'Or, kde se rodí nejlepší víno z těch nejlepších. A samotné Beaune je celé "podvinováno", neboť podzemím se táhnou nekonečné sklepy plné sudů s vínem. Ve městě vína nesmí chybět Musée du Vin de Bourgogne, které sídlí v hrázděném panském sídle ze 14. století. Město prostě žije vínem, ovšem poslední víkend v listopadu to přechází až ve vinařské orgie, které se oficiálně nazývají Fete de la vente du Vin. Tuto událost doprovází klauni, hry, koncerty, ale hlavní roli hraje konzumace vína.

Hospic, nejslavnější památka v Beaune zařazená na seznam Unesco, s vínem nesouvisí jen zdánlivě. Postavil ho v polovině 15. století Nicolas Rolin, kancléř burgundského vévody. Na rozdíl od jiných budov stejného účelu, je tato o hodně "veselejší". Už gotická fasáda a střecha s glazovanými barevnými taškami uspořádanými v geometrických obrazcích nenaznačuje, že tu šlo jen o péči o nejchudší a nemocné. Také interiér byl vyveden ve pestrých barvách a vyzdoben obrazy. Nemocným, kteří nemohli vstát z postele, se stačilo při bohoslužbě jen otočit k oltáři v místnosti.

Součástí terapie v hospici bylo mimo jiné i podávání vína. Jeho blahodárné účinky byly známy už tehdy a hospic měl i svou vlastní vinici, která prosperuje dodnes. Časem o léčbu začali projevovat zájem i bohatší měšťané, kteří samozřejmě za pobyt platili, a to nejen penězi. Nemocnice tak získávala další vinice. Koncem listopadu se na nádvoří beaunského hospice koná aukce vín z jeho vlastních vinic.

Trochu opomíjenou památkou je kapitulní chrám Panny Marie, i když se jedná o jeden z posledních velkých románských kostelů v Burgundsku. Beaunská bazilika byla postavena v přechodném románsko-gotickém stylu přibližně v období let 1150 až 1230. Část kostela je možná starší než samotné město. Není ovšem starší než tradice pěstování vína v tomto kraji. Vždyť první doložená zmínka o pěstování révy v Burgundsku pochází z roku 312. Prostě víno a Beaune k sobě patří odjakživa.