Vnímaví politici

Nevím, co v ní mám, ale něco vnímám. Předpokládám, že vás u předchozí věty správně napadla kapsa u kalhot. Třeba. Nebo kabelka. Hmatem, jako jedním ze smyslů, můžeme poznávat různé skutečnosti, sám o sobě ale nemusí vždy stačit. Vnímání neboli též percepce nás informuje o vnějším i vnitřním světě pomocí smyslů. Většinu událostí vnímáme více smysly, což věda označuje pojmem vícevjemová integrace. To se týká nás obyčejných lidí. Existují ovšem zvláštně nadaní jedinci - politici, kteří dokáží vnímat i mimosmyslově. Jak jinak si vysvětlit, že od nich neustále slyšíme prohlášení, jak cosi vnímají? Aniž něco spatřili (četli), slyšeli, natož ohmatali, aniž tuší, o co jde, vnímají. My tupí voliči si musíme všechno osahat, ověřit, vyzkoušet. Nebo že by naši volení zástupci jen tak žvanili?

S pravděpodobností hraničící s jistotou lze tvrdit, že jejich schopnost vnímat je jen jazykové klišé. Sloveso "vnímat" Vladimír Just zařadil do Slovníku floskulí už v roce 2005, a to jako druhé na žebříčku politiky nejoblíbenějších (první je "tato země"). Dávno před ním Pavel Eisner podobné politické ptydepe shrnul pod název "kretenizace jazyka". Jen pár titulkových příkladů:

  • Ministr Stropnický: Vojenskou policii vnímám každý den velmi zblízka (23. 4. 2017, Parlamentní listy)
  • Bradáčová: Vnímám, že nové policejní centrále chybí srdce (8. 4. 2017, lidovky.cz)
  • Premiér Sobotka: Úmrtí Arpáda Gönze vnímám jako ztrátu velkého Evropana (12. 10. 2015, Parlamentní listy)
  • Sobotka: Některé policejní zásahy při čínské návštěvě vnímám jako excesy (13. 4. 2016, denik.cz)
  • Ministr Babiš: Vnímám, že lidé jsou naštvaní. (16. 8. 2016, Parlamentní listy)

Něco si myslet, ba dokonce vědět, nebo si být jist, působí jaksi definitivně, závazně, jeden by za tím - nedej bože - musel stát. Politik raději řekne: "Vnímám to jako pozitivní signál". Tím se nijak nezavazuji, prostě v tom okamžiku jsem měl takový pocit, dojem. Vlastně i slovo "pozitivní" je ještě pořád moc konkrétní. Zkušený politik raději prohlásí: "Vnímám to jako určitý signál". Neříká tím vůbec nic, ale zní to vznešeně. Ti nejlepší doplní možná i univerzální sousloví "napříč politickým spektrem". Vnímavost je nakažlivá. Sami novináři ji politikům podsouvají, jako například Karolina Brožová z deníku Právo při rozhovoru s premiérem Sobotkou (Vnímáte spojenectví mezi Babišem a Zemanem? Pokud Babiš skutečně založí svěřenský fond, vnímáte to jako čisté řešení?). Kdejaký poslanec nám sděluje, jak vnímá sám sebe, koaliční nebo opoziční kolegy a všechny jejich projevy, ale kdybychom chtěli měřit jejich CPI (index vnímání korupce), nezjistili bychom možná nic. Ale jinak by se uvnímali k smrti. Místo sněmovny bychom měli zavést pojem vněmovna. Ostatně na jazykovém apgrejdu politiky oblíbeného slovesa se už pracuje. Alena Shillerová z Ministerstva financí v nějaké televizní debatě prohlásila: "...abychom zavnímali zpětnou vazbu z praxe".