Zákon propadlého kanálu

Dnes a denně jezdím stejnou ulicí, v níž se kousek od obrubníku nachází propadlý kanál. Díky tomu mohu provádět opakovaná experimentální pozorování, která jsou nezbytným základem pro stanovení zákona. Překážku se pochopitelně snažím objet tak, že vybočím do protisměru. To se ovšem téměř nikdy nepodaří, protože bez ohledu na hustotu provozu, vždy se v inkriminované chvíli v protisměru objeví vozidlo. Dlouho předtím a dlouho potom tudy nejede nic. Myslím, že si po letech devastování tlumičů a kol mohu dovolit formulovat zákon propadlého kanálu: Vyskytuje-li se na silnici kanál, jenž musí být objet, vždy se v daném okamžiku objeví v protisměru vozidlo.

Kanály ve vztahu k vozovce nabývají dvou stavů. Buď se propadají a vytváří prohlubeň nebo se naopak vyvyšují nad okolní asfalt. Existuje i třetí, spíš ale teoretická možnost, že kanál a vozovka jsou v ideální rovině. Zákon pochopitelně platí i pro druhý stav kanálu, tj. vystouplost. To podotýkám pro případné komentátory, že místo bádání nad zákonem bych se měl občansky angažovat a bojovat za opravu propadlého kanálu. Případná oprava totiž dopadne tak, že vznikne hrbol s kanálem na vrcholu zřejmě v naději, že nadbytečnou hmotu asfaltu vozidla časem zatlačí do kýžené roviny.

Mnou formulované pravidlo patrně nebude uznáno mimo Českou republiku. V zemích na západ od Aše nebyl tento jev pozorován, natož aby byl zkoumán. Ne že by v německém protisměru nejezdila vozidla nebo všechny francouzské vozovky byly bezkanálové, ale pokročilejší západní silničáři prostě dokázali uvést teorii do praxe. Jako na všechno i na kanály se vyskytly konspirační teorie, podle nichž vystouplé či propadlé kanály vznikají záměrně jako výsledek tiché dohody silničářů na jedné straně a výrobců tlumičů a autoservisů na straně druhé. To ovšem, na rozdíl od zákona, nemohu experimentálně ani jinak prokázat.

V České kotlině má dle pravidel silničního provozu svislé dopravní značení přednost před vodorovným. Nejvyšší přednost má ovšem díra na vozovce. Všichni účastníci silničního provozu se nejprve vyhýbají výmolům, kanálům a trhlinám, pak pokutám, a nakonec chodcům a jiným překážkám. Na základě toho lze snadno rozpoznat a odlišit českého a zahraničního opilého řidiče. Opilý cizinec na vozovce kličkuje. Český opilec jede rovně.