Dvanáctero ročních dob

Co může být jistějšího a stabilnějšího než běh času a střídání ročních dob? Pokud jde o plynutí času už ovšem nemáme tak úplnou jistotu, jak nedávno naznačili fyzikové José Senovilla a Raul Vera. A teď se ukazuje, že jsme rozhasili i střídání jara, léta, podzimu i zimy. Podle meteorologů v Česku už nebude skoro žádný mráz, sníh najdeme leda tak v mrazáku, o prázdninách se připečeme a ani na vlahé jarními deštíky nebude spolehnutí.

Geniální Kurt Vonnegut už dávno objevil, že s tradičním rozlišováním čtyř období si nevystačíme. V jednom promoční proslovu uvedl: "Ještě byste si případně také mohli uvědomit, že existuje šest ročních období, a nikoliv čtyři. Poezie čtvera ročních dob je v této části planety zcela pomýlená, což může vysvětlovat, proč nás povětšinou trápí takové chmury. Ono totiž jaro leckdy nevypadá jako jaro, listopad se k podzimu vůbec nehodí a tak dál. Tady je pravda o ročních obdobích: jaro je květen a červen! Existuje něco jarnějšího než květen a červen? Léto je červenec a srpen. Vedro, co? Podzim je září a říjen. Vidíte ty dýně? Nasajte vůni hořícího listí. Poté přichází roční období zvané 'zamykání'. Tehdy příroda všechno uzavře. Listopad a prosinec nejsou zima. To je zamykání. Poté přichází zima: leden a únor. Páni! To je ale zima! A co přijde potom? Jaro to není. Nastává odemykání. Co jiného by byl takový duben?"

Vonnegut ale pořád doufal, že oněch šest ročních dob se bude vyznačovat svými specifickými a neměnnými rysy. Dvanáct měsíců vydělil šesti, já bych byl pro dělení dvanácti. Každý měsíc bude sám sobě roční dobou nezávislou na měsících předchozích i následujících. A dokonce v průběhu téhož měsíce se běžně vystřídají dvě roční období v podobách, jak jsme je v historii znávali. Kvartální přerovnávání šatníků nebude možné, ale věda nejspíš vymyslí nějaký termooděv automaticky se přizpůsobující momentální povětrnostní situaci. Přezouvání pneumatik ztratí smysl a známý hotelový řetězec se bude muset přejmenovat. Jarní prázdniny se už dávno odehrávají v úřední zimě, a i politici pochopili, že změna času na letní je nesmysl. Oblíbenou pizzu Quattro stagioni nahradí celoroční Havaj. Quattro stagioni od Vivaldiho už s dvanáctero ročními dobami počítá, však skladba má dvanáct částí. Co však bude nutno zásadně přehodnotit, jsou lidové pranostiky.

Začneme-li v lednu, tak například ta o krtkovi ("ryje-li krtek v lednu, končí zima v květnu") bude nově znít: Ryje-li krtek v lednu, zřejmě nemá co dělat. Únor bílý už nebude predikovat sílu polím, ale spíš jen ušetří práci zasněžovacím dělům. V březnu sice možná za kamna vlezem, ale v dubnu klidně budeme napouštět bazény. Studený máj v stodole ráj nezaručí. Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá stejně pravděpodobně jako léto parné s občasnými písečnými bouřemi. Co červenec neuvaří - to srpen nedopeče, protože se upečeme už v červnu. Mnoho hub v září předurčovalo velkou zimu, teď ovšem predikuje jen to, že budeme mít doma pořád kulajdu. A už vůbec nebude spolehnutí na studený říjen vyvolávající zelený leden, jaký listopad, takový březen nebo prosinec předurčující jaro.

Snad jen pranostika blížícího se svátku bude i nadále varovat před nechtěným početím, zejména pak Járu. 14. února: "Svatý Valentínek, jara tatínek".