Sospel

Francouzký Sospel ležící poblíž francouzsko-italské hranice lze označit jako město jednoho mostu podobně jako Dolceacquu v Itálii. V dobách, kdy jedinou spojnicí lidských sídel v Evropě byly obchodní stezky a cesty, hrály mosty zásadní roli. Kdo postavil most, měl jistotu, že přes něj budou proudit obchodníci a poutníci a budou ochotni zaplatit za to, že se dostanou na druhou stranu.

V Sospelu stojí od 13. století dvouobloukový opevněný most s mýtnou branou. Tou musel projít každý, kdo putoval z Turína do Nice a chtěl překročit řeku Bévéra. Původní dřevěná verze mostu byla nahrazena kamennou v roce 1522. Nutno dodat, že kromě spodní části věže je většina mostu ve skutečnosti rekonstrukcí z 20. století, i když založená na původním designu a použití stejného kamene. Most poničili Němci během ústupu v říjnu 1944.

Dnes má Sospel mosty tři, po tom historickém se už nejezdí, ten se jen obdivuje. Díky tomu se může na malém náměstí sv. Mikuláše rozkládat řada restaurací, aniž by hosty rušila procesí mulů převážejících pytle soli a jiného strategického tovaru středověku. V podloubí se mezi kavárenskými stolky ukrývá fontána z roku 1788.

Papež Pius VII se svým doprovodem jako vzácná návštěva Sospelu mýtné možná zaplatit nemusel. V srpnu 1809 hlava církve přenocovala v domě s arkádami na Place Saint-Michel. Sloužila zde dokonce mši, a to nikoli v kostele, ale z okna domu, snad proto, aby ho mohlo vidět více lidí. Náměstí má vskutku kapacitu obrovskou, rozhodně neúměrnou tomu, že tehdy měl Sospel jen asi 3300 obyvatel. Jenom nevím, proč zrovna nad desku upomínající tuto historickou událost umístili do okna polychromovaného koně. Vlastně je tu ještě domovní znamení - jakýsi ještěr, jenž by mohl nahrazovat draka. Za Jiřího si můžeme dosadit papeže, a máme symboliku Sv. Jiřího drakobijce kompletní a tím i městský znak Sospelu.

Ale zpátky k starému mýtnému mostu. Prý je z něj nejhezčí výhled na staré domy podél řeky. Několik z nich bylo pomalováno pomocí velmi realistických efektů trompe l'oeil, včetně falešných oken a dveří. Já tehdy nic netušil a skočil na to.