Svého času jsem si posteskl, že kdyby nebylo aut, bylo by v obcích a městečkách krásněji. Neměl jsem na mysli ovzduší, ale čistě jen estetično domů a ulic bez parkujících aut. Sám pokrytecky auto užívám, ale při procházkách starými sídly mi vozidla těch druhých zaclání. Najde se jen málo autprostých míst, obvykle to bývají ta, kam prostě auta...

Kdybyste se v časech Belle Époque ocitli na Azurové pobřeží v Cagnes sur Mer, třeba by vás do krásné zahrady a vily Les Collettes pozval sám Auguste Renoir. Tedy pokud byste byli Matisse, Bonnard, Modigliani nebo mladá, vnadná dívka ochotná stát modelem. Naštěstí dnes si sem můžete legálně koupit vstupenku a zkusit se ponořit do atmosféry, v níž...

Málokdo si všímá schránek na dopisy. Těch domovních, ne poštovních. Zatímco oficiální, úřední schránka stojí na počátku cesty papírové zprávy, ta individuální a soukromá čeká na jejím konci. Poštovní boxy mají také své slavné hvězdy, třeba v Anglii, ale byvše jednotně navržené a vyrobené, sotva v nich vynikne duch a tvořivost majitele.

V Předalpí, sedmdesát kilometrů severně od Nice, u italských hranic leží Roubion. Tedy on neleží, on spíš visí na skále ve výšce 1336 metrů nad mořem. Ani dnes není snadné se sem dostat, a co teprve v devátém století, když nebyla auta ani asfaltky? A to myslím století před Kristem. Už tehdy se tady usadili kelto-ligurské kmeny.

Národy i stromy žijící na pobřeží Středozemního moře se přizpůsobily zdejšímu klimatu, které je převážně příznivé a příjemné, někdy ale dokáže sužovat vedrem, suchem a ostrým větrem. Jak tak poměrně pravidelně jezdím do Provence a na Azurové pobřeží, všímám si stromů i lidí a začínám si je i pamatovat. Určitě znáte ten hřejivý pocit, když po roce...

Letos jsme krajem Provence-Alpes-Côte d'Azur (PACA) courali po stopách Marca Chagalla už proto, že jsme pobývali v Saint Paul de Vence, kousek od domu "La Colline" (č.p. 1552) na Chemin des Gardettes, kde se Marc a Bella Chagallovi usadili roce 1966. Ale obecně platí, že vezmete-li každého druhého francouzského umělce posledních dvou set let, tak...

V samotném středu Luberonu na kopečku obklopena levandulí si hoví Simiane-la-Rotonde. Obec je zařazena mezi takzvané "cité de caractere", ale které z míst tady v Provence charakter nemá? Člověk sem přijede a hned by tu chtěl zůstat. V Provence mě tato touha přepadá pořád, i když vím, že po nějaké době bych chtěl vyrazit někam jinam. Neklid turisty...

Kdo navštíví Sardinii, nemůže vynechat nuragy, stejně jako v Apulii nelze vynechat trulli. Ostatně principiálně jsou si podobné i když časově značně vzdálené. A když nuragy, tak nelze vynechat Barumini, což je mezi těmito prastarými stavbami takový Louvre. Tedy moje choť prohlásila, že je to jen hromada šutrů, ale statečně jimi klopýtala ve svých...

Třetí nejnavštěvovanější obcí v Provence je Roussillon. Stojí na okrově červených skalách a sama je taky barevná ve všech odstínech okru. Leží totiž mezi ložisky okrové hlinky a co jiného si přidat do omítky, když to máte u nosu. Obyvatelé v 18. století vymysleli způsob, jak upravit okr, aby byl odolný vodě a omítka nebledla.

V červenci 2019 žil přístavní Toulon nalezením ponorky Minerve, která záhadně zmizela před padesáti lety. Toulon má totiž velký přístav, kde odjakživa kotvily i válečné lodě a zjevně i ponorky. Každopádně La Minerve se ztratila při rutinním cvičení 27. ledna 1968 v blízkosti Toulonu a padesát let po ní nebylo ani stopy.