Cože? V Praze i jinde nikdy nebylo tolik kaváren jako dnes. Kavárny retro i moderní, hipsterské i jinak ulítlé, frančízové a řetězcové, s pražírnami i bez, ba i ty původní, prvorepublikové a zrekonstruované. Nikdy, aspoň za mého života, nebylo tolik příležitostí se někde posadit s blízkou osobou či knihou a dostat relativně kvalitní kávu. Tak...

Jak si tak páprdovitě jezdím autem po naší obci, ba i jinde po Praze, potkávám teď zjara spousty cyklistů. Občas si zanadávám, že se mi motají před kapotou rapida, ale někdy si zavzpomínám, jak jsem se motával před kapotami embéček já. V dobách mládí jsem denně brázdil ulice v Dejvicích a když jsem se nemusel šprtat na písemky, tak i...

Fejetony, které vznikly před desítkami let, čte člověk buď proto, že jde o literární skvosty jako třeba u Čapka nebo Vaculíka, nebo proto, aby si připomněl onu dobu jinak než z historických esejí nebo novinových zpráv. Sbírky fejetonů za určité období pak poskytují zajímavě ucelený pohled na velké události doby, ale mnohem častěji i na události...

Celá dlouhá tisíciletí lidstvo usiluje o to, aby mělo nad vším kontrolu, aby všechno řídilo. Homo Sapiens Sapiens je prostě tuplovaně chytrý a nejlíp ví, jak se co ovládá. Pak někdy, nevím přesně kdy, to lidi přestalo bavit. Napadlo je, že by řízení a rozhodování mohl převzít někdo jiný. Umělá inteligence, roboti, samořiditelné stroje. Ostatně i ty...

Obyvatelé malebné vesničky pod Horním Bradlem žili odjakživa spokojeně, nic je netrápilo. Říkali si: Praha daleko, Brusel ještě dál, co se nám může stát? Všechny události pečlivě zaznamenával obecní kronikář a za zimních večerů se obyvatelé rádi scházeli u grogu a četli si z pamětní knihy. To bylo do doby, než přišla ta divná zkratka. GDPR....

Když jsem při odchodu do důchodu od kolegů obdržel darem klasický psací stroj jako výsledek jejich myšlenkové syntézy ("je starej a rád píše"), uvědomil jsem si, jak se během pár desítek let proměnila i taková nenápadná profese, jakou je administrativa. A protože smysl skanzenů tkví ve snaze uchovat pro budoucí generace prostředí, řemesla a...

V naší místní knihovně máme skvělou knihovnici. Do své na první pohled nezáživné práce vnáší stále nová a nová překvapení, ke každému čtenáři má individuální přístup. Tuhle jsem sháněl něco o stockholmském syndromu. Obratem mi jednu knihu přinesla se slovy: "Ze začátku to bude hrůza, ale pak si ji celkem oblíbíte." Někdy mě ale její pohotovost...

Vědci konečně prokázali to, co prostý lid ví už dávno a Francouzi odjakživa, a sice že láska, potažmo spokojenost prochází žaludkem. V naší trávicí trubici sídlí rozsáhlá struktura nervů, která řídí činnost střev a posílá do hlavy spoustu informací. Někteří odborníci o soustavě mluví jako o druhém mozku, ale častěji jí říkají enterická nervová...

Nemít sloveso "mít", museli bychom ho vymyslet. Ač nedokonavé, vyskytuje se nejmíň ve čtrnácti způsobech použití, a to tu máme ještě jeho modální verzi, objevuje se taky v různých souslovích. Mně se líbí, jak jeho zvratná podoba dokáže v pěti písmenech souhrnně vyjádřit takovou složitou záležitost, jakou je osobnost člověka. Mít se! Jak se máš? Měj...

Organizovaný zločin je hned vedle alkoholu a politiků největší metlou lidstva. Jeho nebezpečí pramení právě z jeho organizovanosti. Žádný individuální zlodějíček, tak zvaná osoba samostatně zločinecky činná (OSZČ), si nemůže dovolit platit HR asistenta, tudíž sotva vybuduje kvalitní tým schopný dosahovat vyšších cílů. Nikde se sice nepíše ani...