Jaký má smysl slavit karneval ve světě, kde je karneval dostupný tři sta šedesát pět dní v roce? Tak se ptal Umberto Eco, když srovnával svět minulý se současným, jenž je přesycen všudypřítomným šoubyznysem. Ale rozdíl mezi médii zprostředkovanou a na vlastní kůži zažitou zábavou lidé pořád cítí a rozlišují. Aspoň Malťané určitě.

Ani ne tři kilometry nad plážemi mezi Antibes a Nice leží Biot, městečko spojené mimo jiné se sklem, keramikou a Fernandem Légerem. Historie tohoto místa sahá až k Římanům, ba ještě dál do pravěku, leč krajničky tak daleko a hluboko nechodí. Ono stačí se projít po Place des Arcades, které pochází ze 13. století a připomíná dobu, kdy...

Francouzký Sospel ležící poblíž francouzsko-italské hranice lze označit jako město jednoho mostu podobně jako Dolceacquu v Itálii. V dobách, kdy jedinou spojnicí lidských sídel v Evropě byly obchodní stezky a cesty, hrály mosty zásadní roli. Kdo postavil most, měl jistotu, že přes něj budou proudit obchodníci a poutníci a budou ochotni zaplatit...

Saint Cézaire sur Siagne leží 15 kilometrů od Grasse a 30 kilometrů od Cannes a vyplatí se sem zajet třeba kvůli kostelu z růžového kamene, románské kapli z 12. století se sarkofágem z římské éry nebo zbytkům městských hradeb ze 14. století. Když sem ale dorazíte 14. července okolo poledne, nejspíš se zaseknete na náměstí generála de Gaulle. Tou...

Nejmíň polovina všech bedekrů o Lisabonu má na titulní straně starou tramvaj. Ti důslednější sem umístili žlutý vagón osmadvacítky, neboť není slavnější linky v Portugalsku, možná ani v Evropě a co do popularity by se dalo konkurovat i Cable Car v San Franciscu. Pokud jste četli román Pascala Merciera Noční vlak do Lisabonu, vzpomenete si ještě na...

Když do gúglího vyhledávače obrázků napíšete "Dolceacqua", vypadnou na vás stovky pohledů na jeden a ten samý most přes řeku Nervia. Aby taky ne, když vypadá, jako by ho postavili přesně podle malířovy křivky načrtnuté jedním tahem. Ve skutečnosti to bylo obráceně, slavný Claude Monet k mostu z 15. století přijel v roce 1884 a snažil se jeho...

Lisbon, Lisboa, Lisbonne, Lisabon. Portugalština vyslovuje mazlivě "ližboa". Ale toto krásné město mělo v dávnějších časech i jiná jména. Féničané dávno předtím, než se začal počítat letopočet od Krista, zde vybudovali kolonii Alis Ubo (Alise-Ussubuna), což znamená Klidný přístav. Klidu si ale moc neužil, protože po Féničanech se tu vystřídaly vlny...

"Zabočil doprava a mířil nahoru k městečku, které znal a kde, jak doufal, si dají u Bílého koníčka, s jehož patronem, jak s mnoha patrony po celém pobřeží, si tykal, aperitiv. Dali. On si objednal své oblíbené pití - pernod - a ona raphael. [...] Dopili, prošli úzkou uličkou a vstoupili do brány zdejší botanické zahrady, odkud je z veliké...

Pokud je vám, milé dámy, jméno města povědomé, patrně jste zkoumaly štítky na parfémech či kosmetických krémech firmy L'Occitane. Ta zde totiž má své sídlo. Ono naštěstí leží mimo centrum města, což skýtalo pádný důvod k tomu, proč tam nejet. Boj s vidinou firemní prodejny s výrobními cenami voňavek ovšem nebyl lehký.

Když se člověk pohybuje v okolí francouzského Mentonu, měl by vyšplhat serpentinami nad Menton do půvabné vesničky Sainte-Agnés. Je to vesnice výhledů nejen do kraje, ale i do historie, v níž právě poloha nad mořem hrála významnou roli.