V okolí rue de Bellville, která se jmenuje podle této méně známé, ale zajímavé části Paříže, narazíte na jednu z "vil", čili uzkých soukromých uliček. A dost možná, že tu potkáte i jednu z "víl". Protože poštěstí-li se vám do uličky vstoupit, přivodíte si pocit podobný tomu, když vás někdo pozve za vrátka nebo do předsíně bytu. Některé detaily a...

Atmosféra měst má různé stavy, vrstvy, jako ta atmosféra nad našimi hlavami. Když někam přijedete v určité roční době a v konkrétní den, můžete zažít jen jednu z těch atmosfér a neměla by být zobecňována. Ale pokud se do daného místa už znovu nepodíváte, stejně si ten jeden dojem uložíte do paměti jako jeho všeobecnou charakteristiku. Italská...

Ráno mívám chuť na croissant, čistý, neplněný, ale v regálech pekařství jsou jen koblihy. Bral bych i ten, co se peče z mraženého polotovaru. Lehký croissant voní máslem a je uzpůsoben tomu, aby se trhal a ukusoval po kouskách ke kávě nebo aby se do ní přímo namáčel. Kobliha je smažená, těžká a není uzpůsobena rozměrům úst. Musíte ji složitě...

Verona, tento italský Beroun, rozkládá své historické jádro na ostrohu řeky Adige, podobně jako třeba švýcarský jmenovec Verony Bern na Aare. Nechme stranou všechny slavné veronské památky včetně velkolepé Arény, tedy prohlédněme si je a přečtěme si o nich jinde. Podle mého názoru k nejpříjemnějším místům ve městě patří uličky podél zmíněné řeky...

Cité des Fleurs je půvabná pařížská ulička, jež vznikla někdy kolem roku 1847 podle speciálního a dodnes platného - i když nijak zvlášť omezujícího - předpisu. Ten určuje maximální výšku domů a povinné vybavení zahrádek nejméně třemi kvetoucími stromy, plus nějaké další instrukce ohledně lamp a tak. Podobná omezení považuji za užitečná, snaha...

Mezi mnohými řeckými ostrovy patří Kefalonie k těm větším a zelenějším. Památek starších roku 1953 tu kvůli velkému zemětřesení moc nenajdete, ale za nimi se sem ani nejezdí. Když se nabažíte moře, pláží a opalování - mě se to stává denně tak po dvou hodinách a dalších dvou, kdy je ta nabaženost pořád ještě snesitelná - hledáte na...

Města na mořských březích mají pochopitelně jiný ráz než vnitrozemská. K moři se kloní, přizpůsobují se mu a často se jejich centrum přesouvá do přístavu. Moře mnohdy předurčuje městu činnost, ráz a ovlivňuje jeho lokální bůžky. Polignano má své "Mare" nezkrocené, divoké. Obyvatelům dovoluje jen na několika málo místech pohodlně sestoupit až k...

Čím víc se v Evropě pohybujete směrem jižním, tím více se společenský život otvírá, vychází ven do ulic a na náměstí. Samozřejmě až večer. Před polednem, jakož i ve čtyři hodiny po něm, budete ulicemi bloudit sami a živou zábavu v navštívených místech můžete jen suše předpokládat. Jedinou výjimkou jsou kanceláře či klubovny různých až bizarních...

Le Pure café najdete v Paříži na rohu Rue Jean Macé a slepé Impasse Franchemont, daleko od běžných turistických tras. To ovšem neznamená, že by se jednalo o zapadlou provozovnu bez historie a ducha. Spíš naopak. A kdo si potrpí na celebrity, tak i ty sem občas zavítají, jako v poslední době třeba Pierce Brosnan nebo Carla Bruni. Bistro a...

Když končila poslední doba ledová, ledovec, jehož pozůstatek se dnes zove Aletschský, si na závěr střihl majstrštyk v podobě Gardského jezera. Ono je největší v Itálii, obklopené horami místy vysokými bezmála jako Sněžka s Řípem dohromady, a má i své vlastní větry, které se jmenují Pelér, Ora, Balin či Balinot, Visentina, Vinessa, Gardesana,...