Ostrov Mallorca je dnes tvořen třemi různými, svébytnými světy. Ten nejnovější představuje mezinárodní turismus a všechny jeho atributy, zejména pak hotelové a zábavní komplexy na pobřeží. Jen někde se povedlo je citlivě zakomponovat do okolí, jinak se tváří a žijí úplně stejně, jako tisíce jiných turistických lokalit kdekoliv na světě. Druhým...

Na Mallorcu přijede každoročně dvanáct miliónů turistů hlavně kvůli plážím a moři. Z letiště je autokary "nahrnou" do hotelových komplexů po celém pobřeží (turistický průmysl vyžaduje dobrou logistiku) a pak obvykle jeden den uprostřed pobytu je zavezou na výlet do hlavního města Palma de Mallorca. V sezóně se tak počet obyvatel města zdvojnásobí,...

Provesálské město l'Isle-sur-la-Sorgue leží na východ od Avignonu na řece Sorgue, která zde svými rameny a kanály vytváří ostrovy. Některé z nich vznikly lidskou činností, když si v původních močálech rybáři stavěli domy na kůlech. Vodní kola poháněla dílny na zpracování hedvábí a výrobu papíru. Voda ve městě, pokud nejde zrovna o povodeň, svou...

Jako spirálovitá šnečí ulita si Mougins hoví na kopci vysokém tak akorát, aby člověk z okna dohlédl na záliv La Napoule či do Cannes. To privilegium má samozřejmě jen ten, kdo bydlí ve Vieux Mougin; rozsáhlá vilová a rekreační sídla v širokém okolí vyměnila výhled za pohodlí. Že jde o místo všestranně výhodné, věděli obyvatelé této části jižní...

Kdo kdy četl Pagnola, zatoužil v Provence strávit zbytek života nebo se tam aspoň na chvíli podívat. Podobně funguje četba knih Petera Mayleho. Ale zpátky k Pagnolovi. Narodil se v roce 1895 v Aubagne a i když tu bydlel jen tři roky, malé město z toho žije dodnes. Možná už coby malé dítko hleděl směrem k Garlabanu, který se nad Aubagne vypíná....

Jakkoli jsou dnes horské vesnice v Provence roztomilé a malebné, je třeba si uvědomit, že vznikaly ze strachu. Dokud v kraji vládl Pax Romanum, nikdo neměl důvod se plahočit do kopců a hospodařil si pěkně na úrodných pláních a nížinách. Jenže barbaři v pátém století Řím dobyli a od té doby vyháněli obyvatele v jižní Francii i jinde do kopců,...

V dobách, kdy jsem o Provence mohl jen snít, se mě držela utkvělá představa, že zdejší sídla s příponou "-en-Provence" nebo "-de-Provence" jsou jaksi ryzejší a provensálštější než ta, která Provence v názvu nemají. Jde pochopitelně o nesmysl, ale člověk se ho zbaví, až když se přesvědčí na vlastní oči. Ale stejně, ono to tak pěkně zní, když někomu...

"Qu'a vist Paris, se noun a vist Cassis, pou dire: n'ai ren vist." Pravil okcitánsky provensálský rodák, básník Federique Mistral. Prý kdo viděl Paříž, a neviděl Cassis, může říct, že neviděl nic. Cassis ve francouzštině znamená černý rybíz a potkáte se s ním třeba v podobě známého likéru Cassis de Dijon. Ale městečko Cassis na Azurovém pobřeží...

Mezi Dijonem a Beaunem se táhne Zlatý svah - Cote d'Or, kde se rodí nejlepší víno z těch nejlepších. A samotné Beaune je celé "podvinováno", neboť podzemím se táhnou nekonečné sklepy plné sudů s vínem. Ve městě vína nesmí chybět Musée du Vin de Bourgogne, které sídlí v hrázděném panském sídle ze 14. století. Město prostě žije vínem, ovšem poslední...

Na západ od Marseille leží slané jezero Étang de Berre, mimochodem druhé největší na světě mezi slanými. Se Středozemním mořem ho propojuje kanál Caronte, okolo něhož vyrostlo město Martigues. Bedekry rády Martigues nazývají provensálskými Benátkami, což ostatně dělají ještě u nejmíň dvou dalších městeček v Provence. Inu, když to zvýší zájem...