Být dneska vegetariánem není žádné hrdinství. Ovšem za komančů, když šest měsíců v roce byly k sehnání jen brambory, zelí a kubánské pomeranče, to chtělo sakra odvahu! Možná tehdy nějací vyznavači bezmasé stravy existovali, já si na ně ale nevzpomínám. Ostatně tenkrát prostor v médiích žádné menšiny nedostávaly. Slovo se základem "vege" jsem znal...

Nevím, jak vy, ale já si všímám espézetek. Ne že bych obcházel zaparkované vozy, ale bývám k tomu přinucen ve stále více houstnoucí dopravě, kdy oči hledají jakoukoliv zábavu v nudných zácpách. V tomto ohledu je zajímavé třeba Německo, kde shluk písmen může vytvářet slova pro našince docela úsměvná. Současný způsob značení vozidel v Česku ovšem...

Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v Pruhovanoužirafu4. Samsa je produktový manažer a večer uléhaje do lože, vypadal celkem standardně. A teď tohle! Jak se mu to stalo? Ach bože, pomyslel si, jaké jsem si to vybral namáhavé povolání! A jak se dostanu do firmy? Ještě že si můžu vzít...

V dobách mého mládí mi předpona "bio" evokovala školní předmět biologii a pak hlavně biograf, který jsem měl raději. Většina ostatních lidí na tom nebyla jinak. Zjišťovat, zda nějaká potravina je nebo není bio, nešlo, neboť nebyly dosud definovány hranice. Lidé neznalí nebezpečí se den co den nevědomky pohybovali na hranici smrti, sotva se...

Nuda je umění. Ono jen tak nejde prohlásit "teď se budu nudit". Musí se vědět, jak na to. Nestačí nic nedělat a tupě zírat do zdi. To není nuda, ale duševní blackout, popřípadě pokročilá demence. Pravá, povznášející nuda potřebuje podněty, přísun obrazů a zvuků, nad nimiž si člověk uvědomuje, že už to dávno ví, viděl, zažil, že se mu předkládá...

Jak tak procházím knihkupectví, narazil jsem na titul Já JůTuber. Správně by se mělo psát JúTuber, pokud ovšem nejde o nějakou sólo akci Jůa bez Heleho. S úsměvem idiota opět objevuji něco, čím se už drahnou dobu zabývají milióny lidí a miliardy je sledují. Ne že bych dosud netušil, jakým fenoménem YouTube je. Ale v zásadě jsem skončil na úrovni...

Nevím, co v ní mám, ale něco vnímám. Předpokládám, že vás u předchozí věty správně napadla kapsa u kalhot. Třeba. Nebo kabelka. Hmatem, jako jedním ze smyslů, můžeme poznávat různé skutečnosti, sám o sobě ale nemusí vždy stačit. Vnímání neboli též percepce nás informuje o vnějším i vnitřním světě pomocí smyslů. Většinu událostí vnímáme více smysly,...

Onehdy jsem v dopravním prostředku nedobrovolně poslouchal dvě kamarádky (tedy ne moje, ony byly skamaráděné jaksi mezi sebou) a dlouhých dvacet minut hovořily o nějaké vztahové záležitosti jejich společné kolegyně či přítelkyně. Když vystupovaly, měl jsem dojem, že řekly všechno, co se dalo, téma vyčerpaly a záležitost uzavřely. Ale kdepak. Ve...

Můj oblíbený symbol skutečné a těžké práce - tavič slévárenský - si zaslouží omluvu, že tady zase řeším věci, jejichž smysl jemu uniká. Vlastně hutník se v oupnspejsu pohybuje odjakživa. Byly sice pokusy rozdělit slévárenskou halu na samostatné buňky, ale zde HR manažeři doslova pohořeli, pročež se pak ani nesnažili slévače přemlouvat k tomu, aby...

V životě jsem se o žádnou práci neucházel, ona si mě vždycky nějak našla sama, z čehož plyne, že jsem povolán k tomu, abych poskytl několik rad, jak se vyznat v pracovních nabídkách kariérních portálů a všelikých personálních agentur. Především je potřeba vycházet z evidentního faktu, že nabízeny jsou převážně ty nejodpornější činnosti, z nichž...